Bobři na Vysočině. Přijde s nimi potopa?
V pohádkách bývá bobr často zobrazován jako šikovný, přátelský a pracovitý tvor, mistr ve stavění hrází a přehrad, který se musí vypořádávat s různými výzvami a nástrahami. Ve skutečnosti to jsme spíš my, lidé, kdo musí čelit nástrahám, které nám bobři připraví.
Na mnoha územích ČR si bobr dost hlasitě říká o pozornost. Svou činností přidělává vrásky vodohospodářům, ochráncům lesa, zemědělcům, veřejným subjektům i soukromým osobám. Jako živočišný druh po staletí osciluje mezi dvěma póly – jednou panuje obava, aby nevyhynul, podruhé, aby se množení bobří populace nevymklo kontrole.
Těmto chráněným hlodavcům, v minulosti zcela vyhubeným, se momentálně na Vysočině dost daří. Jejich počty meziročně výrazně rostou a břehy místních řek obývají celé bobří populace. Okusují stromy, ucpávají přítoky a odtoky, mění vodní plochy a přilehlé nivy. Způsobují rozsáhlé škody na dřevinách, zemědělských pozemcích, plodinách, travních porostech i majetku. I díky současné právní úpravě, která bobra řadí mezi zvlášť chráněné druhy, se na některých územích ČR přemnožil.
Seznamte se s bobrem
Bobr evropský je savec a jeho rajonem je voda – stojatá i tekoucí. Často si staví hráze a obydlí v okolí řek, potoků, jezer a bažin. Nejvíc napilno mívá v noci, kdy kromě obvyklé stavební činnosti dokáže urazit i 20 kilometrů. Je to výhradní býložravec. Základ jeho potravy tvoří měkké dřeviny, třeba vrba či topol, ve vegetačním období však dává přednost bylinám.
Bobři žijí až v 15členných rodinách. Součástí komunity bývá rodičovský pár a s nimi až tři generace mláďat. Každý bobr přitom mívá 2–5 potomků ročně. Jako prostředek komunikace a sociální interakce jim slouží ocasní žlázy a jejich specifický zápach. Bobři také mají velmi silnou migrační schopnost, za týden dokážou urazit i 80 kilometrů. Nejen to je důvodem, proč došlo v ČR v posledních 10 letech k rapidnímu nárůstu bobří populace.
Proč se u nás dnes bobrům tak daří?
- Bobři jsou známí svou schopností přetvářet své okolí tak, aby jim vyhovovalo. Staví hráze a tůně, kterými si zlepšují podmínky bydliště a zajišťují bezpečí. Vysoký stupeň adaptability jim pomáhá přežívat a množit se v různorodých vodních ekosystémech.
- Bobr má v České republice nedostatek predátorů. Zatímco v jiných částech Evropy se musí mít na pozoru před medvědy či vlky, u nás neexistuje moc druhů, které by bobry lovily či přirozeně ohrožovaly. Bobří populace se mohou neomezeně rozšiřovat.
- Silná teritorialita. Bobři aktivně brání svá území kolem vodních toků před jinými bobry. K označení svého území používají různé metody včetně značkování pachem. Jejich ocasní žlázy produkují silně vonící sekret, kterým si označují „své“ stromy, keře, kameny, hráze a varují tak ostatní bobry, že je dané území (1,5–5 km) obsazené.
- Bobrům u nás chybí stanovištní a potravní konkurence, což znamená, že zde není dostatek jiných zvířat, která by s nimi „soutěžila“ o území a potravu.
- Ročně má bobr 2–5 mláďat a žije v rodinách čítajících až 15 jedinců (rodičovský pár a až tři generace mláďat). V přírodě se dožívá 10–12 let.
Po nás ať přijde potopa?
U Měřína na Žďársku si bobři postavili tak vysokou hráz, že voda zaplavila krajskou silnici, která spojuje Měřín s obcí Černá. Denně po ní jezdí auta a linkové autobusy. Jedná se o lokalitu poblíž rybníka Polovec, kde početná bobří rodina postupně postavila několik hrází. Voda z té největší přetéká přes propust a teče po silnici. Ta je trvale podmáčená a praská. V mrazech se na ní vytváří ledovka. U obce Střítež voda z bobřích hrází zase před časem zaplavila železniční trať a zkomplikovala dopravu ve směru na Havlíčkův Brod.
Pár bezesných nocí bobr připravil také radním v Ústí nad Labem. Přestože je útočící bobr obecně spíše raritou, v městském obvodě Střekov ošklivě napadl několik psů, které musel ošetřit zdejší veterinář. Zástupci města se ocitli v poněkud paradoxní situaci: potřebovali chránit obyvatele před bobrem, zatímco bobra před lidmi chrání legislativa. Moc možností, jak to udělat, nemají, na Střekovské nábřeží tak alespoň umístili cedule, které místní vyzývaly, aby měli psy na vodítkách, děti tu nenechávali běhat bez dozoru a bobra nekrmili.
Škody v zemědělské prvovýrobě
Tušili jste, že se aktivita bobrů může odrazit také na úrodě obilí? Podmáčená a zaplavená pole pro zemědělce znamenají značné komplikace. „V důsledku klimatických změn je už i ve střední Evropě stále nákladnější a obtížnější pěstovat polní plodiny a vůbec hospodařit. I proto bychom měli podporovat a chránit vlastní zemědělskou prvovýrobu, abychom si udrželi soběstačnost a schopnost produkce českých surovin a potravin. Z kompenzací za škodu způsobenou bobrem se lidé opravdu nenajedí,“ říkají zemědělci ze skupiny AGROMĚŘÍN, kteří mají dopady činnosti bobra přemnoženého na Vysočině, zejména v okolí Velkého Meziříčí, dennodenně na očích.
„Louky určené k sečení bývají téměř celé pod vodou, nebo jsou podmáčené. Nelze je sekat a my přicházíme o travní hmotu určenou pro krmení dobytka,“ upozorňují zemědělci: „Ano, je sice pravda, že škodu způsobenou bobrem na tzv. trvalých porostech (volné dřeviny, lesní porosty a nesklizené polní plodiny) hradí stát dle zákona č. 115/2000 Sb., tato finanční kompenzace ovšem neřeší problém, kde máme vzít trávní hmotu pro dobytek.“
Ochrana bobrů versus úroda, majetek a lidé
Vysočina, kterou máme dobře zmapovanou, je dnes bobrem evropským už trvale osídlena, nabízí se tedy otázka, zda není na čase přijmout opatření, která by jeho šíření v tomto regionu omezila. Skutečně přemnožený živočišný druh stále potřebuje legislativní ochranu? Nedaly by se peníze určené na kompenzace škod způsobených přemnoženými bobry využít efektivněji? Třeba k ochraně živočišných druhů, které ji aktuálně potřebují?
Řešením by mohla být například místní výjimka ze základních podmínek ochrany bobra evropského. V minulosti už podobnou situaci řešilo například Třeboňsko, kde bobr svou činností permanentně narušoval hráze rybníků, a místní měli obavu, aby se při povodních neprolomily a nespláchla je voda.
Na jedné straně tak stojí ochrana bobra evropského, na straně druhé ochrana majetku, dřevin, zemědělské půdy či zdraví obyvatel. Protržené hráze vodních děl způsobují záplavy obydlených oblastí, pády okousaných stromů představují riziko pro lidi i jejich majetek, podmáčeným silnicím hrozí propadnutí. Ideální by samozřejmě bylo najít takové řešení, které by ochránilo bobra před lidmi a lidi před bobrem. Existuje ale?
Související články
Mohlo by to začínat jako pěkná hádanka. Kdo je podle vás největší škůdce českých polí? Vsaďte se, že co člověk, to dostanete jiný názor.
My, Češi, milujeme jablka, mezi tuzemským ovocem dokonce dlouhodobě kralují žebříčku oblíbenosti. Ročně jich každý z nás sní kolem 25 kilogramů. Naši sadaři jich loni sklidili 138 tisíc tun.Tím, že ale skončili s čtvrtmiliardovou finanční ztrátou, byla jejich úroda trošku hořkosladká…
Skleníkové plyny v ovzduší. Téma, které v posledních letech hýbe světem. Podle studií se jejich množství zvyšuje. Co za tím ale stojí? Auta, lidi, výfukové plyny, elektrárny, fosilní paliva. Názorů je mnoho. Někteří vše dávají za vinu zvířatům, konkrétně tomu, že lidově řečeno, prdí. Jak to tedy vlastně je?