vinice

S výběrem nejkvalitnějších bobulí pomáhá i kamera

Moderní technologie jsou důležitou součástí výroby v různých odvětvích a vinařství není výjimkou. Tradiční metody pěstování a zpracování hroznů jsou doplněny pokročilými technologickými řešeními, která umožňují zvýšit kvalitu produkce, zefektivnit práci a minimalizovat odpad. Zavedeme vás na jižní Moravu, konkrétně do Nového Vinařství v Drnholci, kde se s místními vinaři podíváme, jak zde stroje pomáhají při třídění a zpracování hroznů.

Vína z Nového Vinařství, která se vyrábějí výhradně z moravských hroznů vypěstovaných v Mikulovské podoblasti poblíž Pálavských vrchů, pravidelně sbírají různá ocenění doma i v zahraničí. Vyznačují se moderními etiketami a dokonce se pyšní jedním prvenstvím – Nové Vinařství, jako první v České republice, při zátkování použilo skleněný uzávěr. Základem kvality zdejšího vína je práce s vinnou révou ve vinici. Na jakost má vliv řez révy i následné zacházení s keřem, kterých zde není málo – místní vinaři hospodaří na víc než 100 hektarech.

 

Na vinici vyráží proškolení sběrači

Eliminace možných nekvalitních bobulí či hroznů zde probíhá pod taktovkou proškolených sběračů, kteří úrodu pečlivě a bez poškození sbírají. „Následné zpracování hroznů by mělo být vždy co nejšetrnější a nejrychlejší, ať už s přihlédnutím na samotnou výrobu vína, ale hlavně s ohledem na minimalizaci napadení vstupní suroviny divokými mikroorganismy. Ty se mohou vyskytnout na povrchu slupky a během extrakce by mohly ovlivnit senzorickou kvalitu výstupního produktu,“ říká na úvod sklepmistr Nového Vinařství Petr Otřísal.

 

Srdcem celého procesu je optický třídič

Při samotném zpracování hroznů pak pomáhají různé typy dopravníků. „Šnekový dopravník hrozny z příjmové vany posouvá na pásový dopravník a ty pak dále putují do odstopkovače. Toto zařízení slouží k oddělení bobulí od třapiny, na které bobule drží,“ vysvětluje Petr Otřísal s tím, že stroj šetrně otřásá bobule ze střapce zavěšeného na pomalu se pohybujícím háku. Oklepané bobule propadnou roštěm, odpadní třapiny a listy se oddělí.

Surovina, která propadla dopravníkovými rošty odstopkovače, je distribuována vpřed pomocí vibračních nerezových sít. Jejich různá velikost umožňuje oddělení celých bobulí od těch poškozených a od hroznové šťávy. Síta jsou uspořádána mírně šikmo dolů ve směru pohybu bobulí a tím, jak vibrují, umožňují jejich plynulý přechod na dopravníkový pás optického třídiče.

Aby vše správně fungovalo, musí zde být hrozny rovnoměrně vyrovnané. „Optická kamera snímá bobule na páse a pneumatické trysky oddělují nežádoucí příměsi včetně slupek a peciček. Sladká šťáva odtéká do odpadu, aby pás nezalepila a byl neustále čistý. Optický třídič je zkrátka takovým srdcem celého procesu třídění,“ podotýká Petr Otřísal s tím, že právě díky němu lze docílit stoprocentní kvality základní suroviny.

 

Oddělení bobulí od nežádoucích příměsí

Předtím než sklizeň projde optickým svazkem kamery, je rozprostřena do jedné vrstvy. Další fází je osvětlení nevytříděné sklizně halogenovými lampami a následně snímkování sklizeného produktu pomocí kamerového systému. „Odvětrávaná kamera pořizuje snímky přímo na modrém srážkovém pásu,“ ukazuje technik.

Následuje oddělení nežádoucích příměsí sklízeného produktu od bobulí pomocí stlačeného vzduchu, jehož vývody se nacházejí přesně za každou drážkou dopravníkového pásu. Parametry třídění se ručně nastavují v grafickém rozhraní počítače.

 

Zralost je nejvýznamnější parametr

A jak to celé funguje? „Je potřeba vybrat třídicí program, ve kterém nastavujeme například minimální přijatelnou velikost bobulí nebo barevné rozmezí, díky němuž stroj vyhodnotí zralost bobulí v tzv. zeleno-modrém prahu,“ vypočítává enolog Nového Vinařství. Zeleno-modrý práh se využívá především při optimalizaci třídění bílých odrůd s barevnou slupkou.

Současně se v programu nastavuje, co je možné odstranit. Na výběr jsou například třapiny, listy, hmyz, cizí tělesa… a volí se i celková „citlivost“ třídicího programu. „V našem případě je ovšem klíčové nastavení parametru pro zralost, neboť právě ten má největší vliv na oddělení nahnilých či od slunce poškozených bobulí,“ vysvětluje obsluha stroje.

Takto vytříděné bobule se pomocí olivového čerpadla transportují do Extraktoru, případně do lisu. Tímto způsobem se v Novém Vinařství vyrábí vína nejvyšší kvality, pro něž je tato zpracovatelská linka určena.

Kompletní sortiment si můžete prohlédnout v e-shopu Nového Vinařství a víno, které máte rádi, si můžete koupit také v nejbližší prodejně Rynek. A pokud vás technologie zpracování bobulí zajímá, nezapomeňte si přečíst, jak se v Novém Vinařství vyrábí burčák. Je přece burčáková sezóna!

Zaujalo vás tohle téma? Diskutujte o něm. Na sociálních sítích nebo naživo! Budeme rádi, když ho budete sdílet společně s námi.

Související články

  • zemědělství

V České republice je precizní zemědělství, nebo chcete-li „zemědělství 2.0“, čím dál populárnější. Stojíme na prahu nové éry, která do práce zemědělců, pěstitelů a chovatelů plně integruje moderní technologie, inovace a udržitelnost. Ukážeme vám, jak může vypadat technologický pokrok v tradičních zemědělských procesech a postupech.

 

  • zemědělství

Prázdniny u babičky a dědy na venkově – vzpomínáte na ně? Krmili jste slepice, nosili trávu králíkům, zalévali záhonky, trhali ovoce a zeleninu… Když jste se vrátili v srpnu domů, měli jste znalosti, že byste se zvládli postarat o vlastní hospodářství. Většina dnešních dětí takové možnosti nemá, protože jejich prarodiče hospodářská zvířata nechovají a ovoce a zeleninu pěstují spíš symbolicky, naším úkolem tak je hledat jiné možnosti, jak v nich probudit zájem o zemědělství a původ potravin.

  • zemědělství

Genetika má na kvalitu hovězího masa nebývalý vliv. Promítá se do jeho barvy a textury, rozhoduje o obsahu tuku i kvalitě bílkovin. Češi ročně snědí průměrně 10 kilogramů hovězího na osobu a česká kuchyně ho zná jako „třetí nejpoužívanější maso“. I z toho důvodu má smysl zajímat se o jeho původ.