Jak hrách proslavil Česko ve světě? A kolik toho má společného se steakem?

Bohatý zdroj bílkovin v malých zelených kuličkách. Hrách je pro Českou republiku specifickou plodinou a v jeho šlechtění patříme mezi světovou špičku. Pokud ho chcete mít letos na zahrádce také, tak právě teď je vhodná doba pro jeho zasetí.

Osmdesát dní, tolik přibližně trvá, než je hrách zahradní připravený ke sklizni, polnímu to trvá o dvacet až třicet dní déle. To, jestli se vám povede vypěstovat kvalitní a chutný hrášek, přitom záleží především na výběru vhodné odrůdy a správném pěstitelském postupu. Termín pro jeho setí závisí na povětrnostních podmínkách, vlhkosti půdy a teplotě. Letos se doba setí v některých lokalitách protáhla až do konce dubna.

„My u nás na Šumpersku jsme třeba vysévali až koncem dubna, protože tady letos bylo chladné jaro a plodina by nám pomrzla,“ vysvětluje odbornice Radmila Dostálová z šumperského Agritecu, kde se zabývají především výzkumem a šlechtěním.

Jak správně zaset hrách?

Pokud se chystáte zaset si hrách, měli byste respektovat zásadu co nejmenších ztrát jarní vláhy a dokonale upraveného povrchu pozemku. „Setí je možné provést velmi brzy na jaře, plodina snáší minus pět až minus šest stupňů. Do jaké hloubky se hrách zaseje, závisí na vlastnostech půdy, pohybuje se ve většině případů kolem šesti až osmi centimetrů,“ vysvětluje Dostálová.

Po zasetí hrachu je pro jeho dobré vzejití vhodné pozemek urovnat a zaválet. Hrách je v době klíčení a vzcházení náročný na dostatek vody. Kromě toho je důležitá i vlhkost půdy, ve které rostlina roste. A na co si dát u pěstování největší pozor? „Pokud máte luskovinu na zahrádce, tak je důležité ji pravidelně zalévat a zároveň chránit proti škůdcům a chorobám,“ popisuje Dostálová.

Hrách je bílkovinná plodina, škrob jakožto jeho hlavní složka z něj dělá významný zdroj energie. „Kromě toho má velký podíl vitamínů, minerálních látek a vlákniny, která má pozitivní vliv na trávení a hladinu cholesterolu,“ dodává výhody výzkumnice. Spotřeba luštěnin je ale v Česku velmi nízká. Jeden dospělý sní přibližně jen tři kilogramy ročně. Podle Dostálové tak například steak z masa v množství bílkovin nikdy nedorovná.

Hrách není ani zelenina ani obilovina

„Zahradní hrách se využívá jako zelenina, a tak je třeba k němu i přistupovat. Jakmile ho sklidíme, musí jít okamžitě do prodeje, případně zamrazit nebo zakonzervovat,“ míní odbornice.

Oproti tomu hrách polní a jeho suché plody, semena, se nazývají luštěniny a přesně tak se k němu dá přistupovat i při jeho skladování. Může se stejně jako třeba obiloviny uložit do pytlů a využít ke zpracování později. Jeho životnost je proto o mnoho delší. Přemýšlíte proč? Sklízí se totiž ve fázi, kdy je už vyzrálý. Kromě skladování se tak liší i způsobem využití. Polní hrách se většinou spotřebovává do krmných směsí nebo jako potravina do hrachových kaší a polévek.

Díky Mendelovi jsme země hrachu zaslíbená

Věděli byste už, jaká je správná odpověď na to, zda je hrách obilovina nebo zelenina? Nebudeme vás napínat. Je to totiž chyták. Ve všech svých podobách je to luštěnina, díky které české zemědělství kdysi vstoupilo na půdu, co znamená svět. Za to vděčíme Johannu Gregoru Mendelovi, který se narodil před více než dvěma sty lety a v průběhu svého života zakládal pokusy s hrachem a dokázal ho velmi detailně zkoumat. Na základě jeho šlechtění a mnoha pokusů stanovil zákony dědičnosti, které jsou platné a využívají se ve šlechtění nových odrůd dodnes.

Některé tuzemské odrůdy jsou úspěšné i za hranicemi. „Existuje třeba odrůda Bohatýr, kterou u nás odborníci vyšlechtili v 80. letech minulého století a dodnes je rozšířená po celém světě,“ připomíná Dostálová, podle které je Česká republika díky pěstování a šlechtění hrachu v zemědělském světě velmi dobře známá. Zároveň ale dodává, že Česko má pořád na čem pracovat a že této luštěniny by se v tuzemsku mělo šlechtit ještě mnohem víc.