Mendelu DOD

Výběr školy ovlivňují především rodiče. Zemědělství tak musí být atraktivní hlavně pro ně

Jak přilákat lidi zpět k zemědělství? Téma, které nás opravdu zajímá, a proto jsme se vydali podívat na místo, kde by měla být koncentrace adeptů největší. Na den otevřených dveří Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, konkrétně na jejich den otevřených dveří, symbolicky na Zemědělské ulici. Zjistit, jak moc reálně zemědělské obory lákají nebo naopak nelákají a proč.

Představením sedmnácti studijních programů a jejich specializací začíná přednáška v největší místnosti Agronomické fakulty. Možná vás překvapí, že se jedná o moderní budovu, ve které na chodbách nepotkáte farmáře v holinách se slámou za kloboukem. Učebna, která pojme více než tři sta lidí, je téměř plná. Od jiných fakult tento den otevřených dveří možná odlišuje věkový průměr příchozích. Kromě středoškoláků jsou tady vidět i rodiče s malými dětmi nebo další už dospělí lidé, u kterých je znát, že oboru rozumí, přesto se chtějí dovzdělat.

Většinu času má slovo proděkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity Daniel Falta. „Víte, že Česká republika vede prim ve spotřebě piva na světě? A my tu máme hned dva pivovary,“ i tak se snaží nalákat zájemce o studium, aby následující tři roky strávili právě na jeho alma mater. Místností se rozezní smích a poté přichází mnohem důležitější informace. „Také máme například sedm bioplynových reaktorů, univerzitní lesy, 2 500 hektarů polí, moderní laboratorní techniku nebo patnáct plemen masného skotu a několik koní,“ dodává.

Kariérní cestu svým dětem často volí rodiče

Je po přednášce. Sedíme na chodbě a okolo nás proudí desítky studentů a uchazečů, často v doprovodu rodičů. Když se Falty ptám na tolik „oblíbenou“ otázku, jak motivovat lidi, aby šli do zemědělství, proděkan, který je sám vystudovaným živočichářem, kývne směrem k rodičům. „Vše začíná na středních školách a největším nepřítelem zemědělsky orientovaných škol jsou rodiče. Tuhle práci dělám devět let a vidím, že obecně musíme působit i na ně. V dnešní době žáci hodně dají na jejich rady, nechce se jim na sebe brát zodpovědnost a mnohokrát ani ještě netuší, co budou v životě dělat,“ vysvětluje.

Obrázek
Zájemců o studium na Agronomické fakultě je dost. Foto: MENDELU
Při výběru vysoké školy často rozhodují rodiče. Foto: MENDELU

Rodiče mají často zemědělství zažité jako neatraktivní a zastaralé povolání. Žijí s pocitem, že se zemědělci jenom kopou v zemi. Opak je ale pravdou. Nejen na Mendelově univerzitě už využívají nespočet nových technologií, které dnes rozvíjí hlavně precizní a ekologické zemědělství. „K inovacím dochází všude. Dnes nám nad poli létají drony, máme dojící trenažéry a každá naše kráva má na sobě sledovací zařízení, kterým u lidí říkáme tzv. wearables, a to je jen pár příkladů,“ popisuje proděkan, a přitom se rozhlíží po univerzitní chodbě, která jeho slova podtrhuje svým moderních vzhledem.

„Další věc je, že studenti často netuší, co všechno Agronomická fakulta nabízí, nemají představu o náplni studia, možném uplatnění, a tak vlastně ani o zemědělství jako takovém. Ti, kteří přijdou na den otevřených dveří, se to dozví mnohdy až tady,“ říká. A jak tedy zvýšit povědomí o možnosti studia zemědělství? „Studenty chodíme oslovovat a ‚lákat‘ přímo na střední školy. Často vidíme, že jsou žáci překvapení, a najednou mají k možnostem studia u nás spoustu doplňujících otázek. Kromě návštěv na středních školách a gymnáziích rádi pro přijíždějící skupinu zvídavých studentů po předchozí dohodě organizujeme nabitý celodenní program,“ dodává.

Vidle do zemědělství hodila i válka nebo covid

Zní to jako zářná budoucnost zemědělství, ve kterém o zaměstnance nebude nouze. Jak je tedy možné, že k zápisu naposledy přišlo méně uchazečů než obvykle, ač přihlášených bylo obdobně? Kromě rodičů jsou pomyslnou překážkou posledních let také krize, kterými Česká republika prošla, například válka na Ukrajině.

„Potřebujeme lidi, kteří myslí do budoucna, protože dobrý zemědělec musí umět trochu předvídat. Například, jaké bude počasí další den a jak to ovlivní úrodu,“ popisuje proděkan. Vidina možné války ale v minulém roce některé potencionální studenty mohla odradit právě kvůli tomu, že se obávali, co se v Česku do budoucna může stát nejen s půdou.

Když se ponoříme trošku dál do vzpomínek, je tu také covid. Asi vás hned napadne, co vzal. Praxe. „Všechny teoretické předměty jsme učili online, ale největší průšvih byl, že nám vypadla praxe. Máme v navazujícím studiu studenty, kteří v době tří let na bakalářském studiu prakticky nesáhli na živé zvíře, ač jsme se všemi způsoby snažili, a s tím musíme nějak naložit,“ povzdychne si Falta.

Obrázek
Proděkan Agronomické fakulty Daniel Falta věří, že budoucnost českého zemědělství není ztracená, foto: MENDELU
Daniel Falta věří, že budoucnost zemědělství není ztracená. Foto: MENDELU

Největší výzva budoucnosti zemědělství? Uvědomit si hodnotu lokálnosti

Pozitivita, která z proděkana vyzařuje už od první chvíle, se projeví i v jeho náhledu na budoucnost českého zemědělství. Věří, že při spolupráci se zemědělci i mimo fakultu to studenti doženou. U mnoha z nich vidí zapálení pro věc, které je pohání.

Zároveň ale vidí situaci realisticky. „Vím, že je potřeba studenty více propojit s praxí, proto jsem vždycky rád za zpětnou vazbu také od lidí přímo z oboru, kteří se s nimi setkávají. A to i kdyby měla být negativní. Alespoň pak víme, na čem je třeba pracovat,“ dodává.

A co vnímá jako jednu z největších priorit pro budoucnost českého zemědělství? „Lidi si musí uvědomit kvalitu a důležitost lokální produkce a čerstvých potravin. Nedávno jsme se ocitli v situaci, kdy jsme měli obavy o to, zda bude co jíst,“ vrací se k tematice koronavirové pandemie. „Tenkrát jsme se mohli zamyslet nad tím, že jsme kdysi byli schopni v tuzemsku veškerou obživu vyrobit sami. A já věřím, že když se nad tím lidi zamyslí takto, tak si lokálních potravin a celkově českého zemědělství budou vážit mnohem více a situace bude směřovat už jen k lepšímu,“ uzavírá s nadějí na lepší zítřky.  

Zaujalo vás tohle téma? Diskutujte o něm. Na sociálních sítích nebo naživo! Budeme rádi, když ho budete sdílet společně s námi.

Související články

  • osobnosti

Když se řekne zdravotní sestra, pravděpodobně si představíte ženu. Stejně tak pokud slyšíte o zemědělci, nejspíš vám na mysl vyskočí obrázek muže. Zemědělství je vnímané jako mužský obor. Poslední dobou se do něho ale dostává čím dál více žen, které jsou na svých pozicích nenahraditelné. Jednou z nich je i Jana Novotná, která se pro práci v zemědělství rozhodla hned po dokončení vysoké školy. Dnes je v oboru už deset let.

  • osobnosti

Dotace na půdu, ekologická produkce a nakládání s životním prostředím, dostatek potravin a jejich kvalita. Zdá se, že české zemědělství je plné samých složitých témat. Ale každé z nich se dotýká života každého z nás a všude kolem sebe vidíme jeho důsledky. Na ty nejpalčivější otázky jsme se ptali předsedy Zemědělského svazu České republiky Martina Pýchy. Ukazuje se totiž, že řešení a nápady už existují, jen se do nich pustit. S čím se bude české zemědělství nejvíc potýkat? Jaké to bude mít důsledky na to, co se bude prodávat v obchodech?

  • osobnosti

Kudy zemědělec chodí, tam pole plodí. Přísloví, ze kterého asi jasně cítíte, že se úroda bez lidí, kteří hospodaří, neobejde. Kde ale kvalitní zemědělce najít v době, kdy se většina mladých lidí orientuje na zisk a stálou pracovní dobu? Dvaašedesátiletý agronom Luděk Rezničenko měl štěstí, našel za sebe o čtyřicet let mladšího nástupce, který se nebojí prosadit svůj názor. Bojovat za pokrok svého oboru směrem k lepšímu a hlavní věcí, která ho pohání, je láska k přírodě.