Výběr školy ovlivňují především rodiče. Zemědělství tak musí být atraktivní hlavně pro ně
Jak přilákat lidi zpět k zemědělství? Téma, které nás opravdu zajímá, a proto jsme se vydali podívat na místo, kde by měla být koncentrace adeptů největší. Na den otevřených dveří Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, konkrétně na jejich den otevřených dveří, symbolicky na Zemědělské ulici. Zjistit, jak moc reálně zemědělské obory lákají nebo naopak nelákají a proč.
Představením sedmnácti studijních programů a jejich specializací začíná přednáška v největší místnosti Agronomické fakulty. Možná vás překvapí, že se jedná o moderní budovu, ve které na chodbách nepotkáte farmáře v holinách se slámou za kloboukem. Učebna, která pojme více než tři sta lidí, je téměř plná. Od jiných fakult tento den otevřených dveří možná odlišuje věkový průměr příchozích. Kromě středoškoláků jsou tady vidět i rodiče s malými dětmi nebo další už dospělí lidé, u kterých je znát, že oboru rozumí, přesto se chtějí dovzdělat.
Většinu času má slovo proděkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity Daniel Falta. „Víte, že Česká republika vede prim ve spotřebě piva na světě? A my tu máme hned dva pivovary,“ i tak se snaží nalákat zájemce o studium, aby následující tři roky strávili právě na jeho alma mater. Místností se rozezní smích a poté přichází mnohem důležitější informace. „Také máme například sedm bioplynových reaktorů, univerzitní lesy, 2 500 hektarů polí, moderní laboratorní techniku nebo patnáct plemen masného skotu a několik koní,“ dodává.
Kariérní cestu svým dětem často volí rodiče
Je po přednášce. Sedíme na chodbě a okolo nás proudí desítky studentů a uchazečů, často v doprovodu rodičů. Když se Falty ptám na tolik „oblíbenou“ otázku, jak motivovat lidi, aby šli do zemědělství, proděkan, který je sám vystudovaným živočichářem, kývne směrem k rodičům. „Vše začíná na středních školách a největším nepřítelem zemědělsky orientovaných škol jsou rodiče. Tuhle práci dělám devět let a vidím, že obecně musíme působit i na ně. V dnešní době žáci hodně dají na jejich rady, nechce se jim na sebe brát zodpovědnost a mnohokrát ani ještě netuší, co budou v životě dělat,“ vysvětluje.
Rodiče mají často zemědělství zažité jako neatraktivní a zastaralé povolání. Žijí s pocitem, že se zemědělci jenom kopou v zemi. Opak je ale pravdou. Nejen na Mendelově univerzitě už využívají nespočet nových technologií, které dnes rozvíjí hlavně precizní a ekologické zemědělství. „K inovacím dochází všude. Dnes nám nad poli létají drony, máme dojící trenažéry a každá naše kráva má na sobě sledovací zařízení, kterým u lidí říkáme tzv. wearables, a to je jen pár příkladů,“ popisuje proděkan, a přitom se rozhlíží po univerzitní chodbě, která jeho slova podtrhuje svým moderních vzhledem.
„Další věc je, že studenti často netuší, co všechno Agronomická fakulta nabízí, nemají představu o náplni studia, možném uplatnění, a tak vlastně ani o zemědělství jako takovém. Ti, kteří přijdou na den otevřených dveří, se to dozví mnohdy až tady,“ říká. A jak tedy zvýšit povědomí o možnosti studia zemědělství? „Studenty chodíme oslovovat a ‚lákat‘ přímo na střední školy. Často vidíme, že jsou žáci překvapení, a najednou mají k možnostem studia u nás spoustu doplňujících otázek. Kromě návštěv na středních školách a gymnáziích rádi pro přijíždějící skupinu zvídavých studentů po předchozí dohodě organizujeme nabitý celodenní program,“ dodává.
Vidle do zemědělství hodila i válka nebo covid
Zní to jako zářná budoucnost zemědělství, ve kterém o zaměstnance nebude nouze. Jak je tedy možné, že k zápisu naposledy přišlo méně uchazečů než obvykle, ač přihlášených bylo obdobně? Kromě rodičů jsou pomyslnou překážkou posledních let také krize, kterými Česká republika prošla, například válka na Ukrajině.
„Potřebujeme lidi, kteří myslí do budoucna, protože dobrý zemědělec musí umět trochu předvídat. Například, jaké bude počasí další den a jak to ovlivní úrodu,“ popisuje proděkan. Vidina možné války ale v minulém roce některé potencionální studenty mohla odradit právě kvůli tomu, že se obávali, co se v Česku do budoucna může stát nejen s půdou.
Když se ponoříme trošku dál do vzpomínek, je tu také covid. Asi vás hned napadne, co vzal. Praxe. „Všechny teoretické předměty jsme učili online, ale největší průšvih byl, že nám vypadla praxe. Máme v navazujícím studiu studenty, kteří v době tří let na bakalářském studiu prakticky nesáhli na živé zvíře, ač jsme se všemi způsoby snažili, a s tím musíme nějak naložit,“ povzdychne si Falta.
Největší výzva budoucnosti zemědělství? Uvědomit si hodnotu lokálnosti
Pozitivita, která z proděkana vyzařuje už od první chvíle, se projeví i v jeho náhledu na budoucnost českého zemědělství. Věří, že při spolupráci se zemědělci i mimo fakultu to studenti doženou. U mnoha z nich vidí zapálení pro věc, které je pohání.
Zároveň ale vidí situaci realisticky. „Vím, že je potřeba studenty více propojit s praxí, proto jsem vždycky rád za zpětnou vazbu také od lidí přímo z oboru, kteří se s nimi setkávají. A to i kdyby měla být negativní. Alespoň pak víme, na čem je třeba pracovat,“ dodává.
A co vnímá jako jednu z největších priorit pro budoucnost českého zemědělství? „Lidi si musí uvědomit kvalitu a důležitost lokální produkce a čerstvých potravin. Nedávno jsme se ocitli v situaci, kdy jsme měli obavy o to, zda bude co jíst,“ vrací se k tematice koronavirové pandemie. „Tenkrát jsme se mohli zamyslet nad tím, že jsme kdysi byli schopni v tuzemsku veškerou obživu vyrobit sami. A já věřím, že když se nad tím lidi zamyslí takto, tak si lokálních potravin a celkově českého zemědělství budou vážit mnohem více a situace bude směřovat už jen k lepšímu,“ uzavírá s nadějí na lepší zítřky.