Potraviny končí v koši i ještě nerozbalené.

Člověk ročně vyhodí 37 kilo potravin. Jestli si myslíte, že vy ne, pletete se

Úcta k potravinám, lidem, kteří je vyprodukovali, a půdě, která pomohla obilí, ovoci nebo zelenině zrodit se, se projevuje různě. Pečlivým výběrem. Hledáním těch producentů, kterým na každé části procesu z pole až na talíř opravdu záleží. Tím, jak se surovinami zacházíme při vaření, nebo… nebo také tím, že jen výjimečně něco z potravin skončí v koši. Jenže to se úplně neděje. Díky nedávnému výzkumu vědců z Mendelovy univerzity se povedlo zjistit, že velké množství potravin nejenže odváží popeláři, ale lidé navíc ani moc nemají odhad, jak často plýtvají.

Spočítat plýtvání potravinami není jen tak. Klepat na dveře domů, koukat lidem do košů nebo se jich ptát, kolik jídla vyhodí, buď nejde, anebo je dopředu jasné, že se lidé nepřiznají. Vědci z Mendelovy univerzity tak zvolili netradiční, ale o to víc vypovídající metodu. Ve spolupráci s brněnským likvidátorem komunálního odpadu – firmou SAKO – a Green Solution zkrátka udělali rozsáhlou sondu a „prolezli“ lidem v Brně černé nádoby na směsný komunální odpad. A došli k zajímavým informacím: Průměrný obyvatel města vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin. Nejvíce plýtvají lidé na sídlišti, konkrétně jde o 53,6 kilo na osobu a rok. Na venkově je to 29,1 kilogramu a ve vilové zástavbě 32,7 kilo, což podle vědců souvisí s tím, že v obou případech je snadnější kompostovat nebo zbytky krmit zvířata.

„To nemůže být pravda“

Odborníci sledovali produkci odpadu po celý rok, aby viděli i to, jak se obsah popelnic mění třeba v různých ročních obdobích. Lidem navíc dali dotazníky, aby se jich zeptali, jak velký podle nich samotných problém s plýtváním mají. A ukázalo se, že jejich vlastní odhad nefunguje. „Zjištěná čísla překvapila, protože sami obyvatelé dosud odhadovali, že vyhodí jen čtyři kilogramy potravin ročně,“ podotkla vedoucí projektu Lea Kubíčková z Provozně ekonomické fakulty MENDELU.

Lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky, balené potraviny rostlinného i živočišného původu. V létě a na podzim plýtvají potravinami víc než na jaře a v zimě. Skladba potravin v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období. Například v létě převažují balené potraviny proti potravinám bez obalu. Důležitá je i statistika, kolik procent z vyhozeného odpadu by se dalo zkompostovat – biologický odpad tvoří ročně skoro polovinu množství.

Nic z toho není dobrá zpráva, a tak se vědci soustředili také na to, jak lidi ovlivnit, aby potraviny v popelnicích končily méně často. Zkoušeli různé cesty, letáky i barevná videa, a ukázalo se, že zdaleka nejvíc fungují úplně jednoduché nápady – třeba leták nebo nálepka na koši či popelnici. Schválně, zkuste si na ledničku napsat „pozor na datum spotřeby“ nebo „sněz mě co nejdřív“, minimálně vás to někdy donutí otočit obal a zkontrolovat, jestli jogurtu nebo šunce neprochází lhůta spotřeby. Jiný tip se ale váže k tomu, o čem už byla řeč na začátku – když člověk ví, odkud ovoce, zelenina nebo pečivo pochází, komu to všechno prošlo pod rukama a co všechno bylo potřeba k tomu, aby se čerstvý chleba rozvoněl kuchyní, na nějaké vyhazování nebude mít člověk myšlenky ani srdce.

Zaujalo vás tohle téma? Diskutujte o něm. Na sociálních sítích nebo naživo! Budeme rádi, když ho budete sdílet společně s námi.

Související články

  • potraviny
  • udržitelnost

My, Češi, milujeme jablka, mezi tuzemským ovocem dokonce dlouhodobě kralují žebříčku oblíbenosti. Ročně jich každý z nás sní kolem 25 kilogramů. Naši sadaři jich loni sklidili 138 tisíc tun.Tím, že ale skončili s čtvrtmiliardovou finanční ztrátou, byla jejich úroda trošku hořkosladká… 

 

  • udržitelnost

V pohádkách bývá bobr často zobrazován jako šikovný, přátelský a pracovitý tvor, mistr ve stavění hrází a přehrad, který se musí vypořádávat s různými výzvami a nástrahami. Ve skutečnosti to jsme spíš my, lidé, kdo musí čelit nástrahám, které nám bobři připraví.

 

  • udržitelnost
  • zemědělství

Položili jste si někdy otázku, kolik energie stojí za tím, abyste mohli mít na talíři čerstvé suroviny a kvalitní potraviny? Je jí dost, a to nejen té, kterou do ní vloží lidé. Obnovitelné zdroje energie se stávají klíčovým pilířem udržitelné budoucnosti. Skupina AGROMĚŘÍN, kterou tvoří zemědělské a potravinářské podniky, si všechnu elektřinu dokáže vyrobit sama. Zajímá vás jak?