Potraviny jsou našim základním zdrojem živin. Čerpáme z nich energii, vitaminy, minerály a další látky nezbytné pro normální fungování lidského organismu. Kdybyste chtěli rozšířit seznam svých novoročních předsevzetí, sepsali jsme pro vás pár bodů, jimiž se můžete ve svém přístupu k potravinám inspirovat…

My, Češi, milujeme jablka, mezi tuzemským ovocem dokonce dlouhodobě kralují žebříčku oblíbenosti. Ročně jich každý z nás sní kolem 25 kilogramů. Naši sadaři jich loni sklidili 138 tisíc tun.Tím, že ale skončili s čtvrtmiliardovou finanční ztrátou, byla jejich úroda trošku hořkosladká… 

Mohlo by to začínat jako pěkná hádanka. Kdo je podle vás největší škůdce českých polí? Vsaďte se, že co člověk, to dostanete jiný názor.

Víte, co jíte? České, nebo zahraniční potraviny? Možná vás dosud nenapadlo nad tím přemýšlet a původ produktů vás moc nezajímá. Potraviny zblízka přitom mají spoustu benefitů a mnoho z nich si možná ani neuvědomujete. Přečtěte si, které to jsou.

Mrazivým teplotám se v Česku v zimě jen těžko vyhneme. Ne všechna zvířata jsou ale na takové podmínky připravená. Živočicháři pro ně proto musí připravit zázemí, ve kterém jsou neustále v pohodlí. Zatímco divoká zvěř se o sebe postará úplně sama, prasatům je potřeba přitápět, u krav se zase musí hlídat, aby nestály v průvanu.

Napadlo vás někdy, jak to, že jsou v obchodech jablka jako čerstvě utržená i v zimě? Doba, kdy pro ně Maruška musela jít krutou zimou na vrcholek hory ke dvanácti měsíčkům, už je minulostí. Dnes se skladují ve speciálních boxech.

Není kráva jako kráva. Zatímco kravské mléko je v Česku oblíbenou součástí mnoha receptů, hovězímu masu Češi tolik neholdují. Přitom jsme zvyklí vídat strakatý dobytek na loukách při výletech do přírody velmi často. Pasou se tady černobílé, hnědo-bílé, bílé nebo černé krávy. Víte, na jaká plemena se vlastně venku při procházkách díváte a proč jsou cenná?

Roztříštěnost vlastnictví půdy v České republice vytvořila prostor pro překupníky zemědělských ploch. Stalo se vám někdy, že jste ve schránce našli papír s „lákavou“ nabídkou, ve které vám kdosi nabízel, že koupí vašich pár hektarů a zbaví vás tak břemene? Tak to si vás našli právě zmínění překupníci. Často se jim podaří pozemky odkoupit na základě neznalosti lidí. Schovávají se totiž za líbivé názvy, ve kterých se nebojí použít ani slovo „farma“.

Občas to někde vidíte v novinových titulcích, počet lidí pracujících v zemědělství už léta klesá. Podle Českého statistického úřadu se množství zaměstnanců v zemědělství od roku 1948 snížil desetkrát. Za něco může technický pokrok a změny v charakteru ekonomiky. To už se ale tolik nepropisuje do toho, že i za posledních dvacet let ze statistiky zmizela další polovina lidí, a dnes má zemědělství ani ne 100 tisíc zaměstnanců na plný úvazek. Lidé zkrátka chybí.

Skleníkové plyny v ovzduší. Téma, které v posledních letech hýbe světem. Podle studií se jejich množství zvyšuje. Co za tím ale stojí? Auta, lidi, výfukové plyny, elektrárny, fosilní paliva. Názorů je mnoho. Někteří vše dávají za vinu zvířatům, konkrétně tomu, že lidově řečeno, prdí. Jak to tedy vlastně je?