ovocné knedlíky

Potěšte děti bramborovými knedlíky s jahodami

Děti milují sladké obědy pro jejich jedinečnou kombinaci chutí a vůní. My, dospělí, zase mnohdy míváme sladké pokrmy spojené s příjemnými vzpomínkami na dětství a rodinné tradice. Ovocné knedlíky, palačinky, buchtičky s krémem, šišky s mákem… na talířích si společně s nimi předáváme i radost. Souhlasíte?

Léto je období, v němž nám příroda hojně nabízí čerstvé ovoce: jahody, meruňky, maliny, třešně, rybíz… Co nesníme syrové, často dál zpracováváme. Letní ovoce přidáváme do sladkých pokrmů, dezertů, marmelád, džemů, děláme z něj domácí sirupy i limonády. Pro děti bývá sladký oběd výjimečným zážitkem, který jim poskytuje pocit komfortu a štěstí, ať už jsou doma, nebo na prázdninách u babičky. Jeden takový jsme připravili společně s naší nutriční terapeutkou Blankou Klvaňovou.

 

Obrázek
knedlíky recept

Bramborové knedlíky s jahodami

 

Doba přípravy: 1,5 hod.

Počet osob: 6

 

Ingredience:

Vařené brambory – 600 g

Hrubá mouka – 100 g

Polohrubá mouka – 100 g

Vejce – 1 ks

Sůl – 1lžička

Jahody – 500 g

Máslo – 50 g

Tvaroh ke strouhání – 250 g

 

Postup:

1. Nejprve uvaříme brambory ve slupce a necháme je vychladnout. Oloupeme je a nastrouháme na struhadle najemno. Poté je osolíme a přisypeme k nim polohrubou a hrubou mouku.

2. Do nastrouhaných brambor si uděláme důlek a klepneme do něj vajíčko, aby se nerozlilo na kuchyňskou desku. Vyhněteme těsto, trochu jej podsypeme moukou a vyválíme. Nožem si naznačíme čtverce.

3. Do každého čtverce dáme jahody nakrájené na kostičky tak, aby šly dobře zabalit do kuličky.

4. Osolenou vodu přivedeme k varu, poté plamen trochu ztlumíme a hodíme do ní knedlíky. Vyndáváme je, až když samy vyplavou.

5. Rozehřejeme máslo, nastrouháme tvaroh a všechno dohromady servírujeme. Dobrou chuť a vítej, léto!

 

Ovoce očima výživové terapeutky

Letní ovoce je plné vitaminů, minerálních látek a vlákniny. „Platí zde přímá úměra: čím je barevnější, tím víc má vitaminu C. Například 100 gramů černého rybízu obsahuje 177 mg vitaminu C, 100 gramů jahod přibližně 60 mg, angrešt 30 mg, maliny asi 25 mg, třešně a borůvky něco mezi 10–20 mg,“ vyjmenovává nutriční terapeutka.

Obecně také platí, že čím je ovoce tmavší, tím je pro lidské tělo lepší. Tmavé ovoce totiž obsahuje víc antioxidačních látek, především flavonoidů, antokyanů a terpenů. „Kromě toho, že zmírňují proces stárnutí, tyto látky tělu pomáhají bojovat proti volným radikálům kyslíku, které v kombinaci s dalšími faktory mohou mít řadu škodlivých účinků od tzv. oxidačního stresu přes různé záněty až po kardiovaskulární poškození,“ upozorňuje Blanka Klvaňová.

Vláknina v letním ovoci je složena z rozpustné a nerozpustné složky. Rozpustná část slouží jako krmivo pro střevní bakterie, nerozpustná jako „kartáč“ na střeva. Doporučený denní příjem vlákniny je u dospělého zdravého člověka 25–30 g. Pokud tedy máte zahrádku, kam si chodíte každý den utrhnout ovoce, nemusíte mít strach, že by vám v létě vláknina chyběla. Na pozoru by se ovšem měli mít lidé, které trápí dysfunkce střev nebo jejich chronická onemocnění. Velké dávky letního ovoce by mohly jejich stav zhoršit.

A co letní ovoce a štíhlá linie? „Pokud byste měli obavu, že když sníte třeba mísu černého rybízu, naberete na váze, tak ji s klidem zažeňte. Kombinace jednoduchého sacharidu, fruktózy a vlákniny dělá divy. Vláknina je taková brzda, díky níž se do krve cukr uvolňuje pomaleji,“ dodává na závěr Blanka Klvaňová.

Blanka Klvaňová je nutriční terapeutka, absolventka bakalářského studia oboru Nutriční terapeut (MUNI) a navazujícího magisterského studia Bezpečnost a kvalita potravin na Fakultě veterinární hygieny a ekologie Veterinární univerzity Brno. Blanka miluje jídlo a kvalitní potraviny považuje za základ každého nutričně vyváženého jídelníčku.

 

Tip na výlet

Jižní Morava v sobě ukrývá nepřeberné množství krás a inspirace. Jen těžko byste našli město s hezčí polohou, než je Mikulov, rozložené na posledních výběžcích Pálavy a obklopené vinicemi. Jedním z kopců Pavlovských vrchů a zároveň výraznou přírodní dominantou Mikulova je Svatý kopeček (363 m n. m.). Na kopci se nachází kostel sv. Šebestiána, zvonice a křížová cesta. Svatý Kopeček je významným poutním bodem. Nechybí zde ani barokní zámek nebo hrobka Dietrichsteinů. Ta bývala dříve kostelem, který však roku 1784 vyhořel. Stavba tak byla přestavěna na hrobku, v níž je nyní uloženo 45 rakví a 3 urny s ostatky příslušníků rodu Dietrichsteinů. Exteriéry i interiéry prošly rekonstrukcí a dnes slouží také jako galerie. Perfektním místem, kde se můžete po celodenním výletě osvěžit, je Lom u Mariánského mlýna nedaleko Mikulova. A abychom nezapomněli… na cestě tímto regionem rozhodně nezapomeňte ochutnat některé z vín z Nového Vinařství a mošty z POMONY Těšetice. Pocházejí z těšetických sadů nedaleko Znojma. Ovocnáři ze skupiny AGROMĚŘÍN tu ročně sklízí tuny ovoce, zejména jablek, meruněk, broskví a švestek. Čerstvé ovoce z jižní Moravy je známé svou vysokou kvalitou a jeho nákupem podporujete místní farmáře a přispíváte k udržitelnosti regionálního zemědělství. I na cestách.

 

Foto a zdroj: Kudy z nudy a mikulov.cz

Obrázek
Mikulov

 

Obrázek
svatý kopeček

 

 

Zaujalo vás tohle téma? Diskutujte o něm. Na sociálních sítích nebo naživo! Budeme rádi, když ho budete sdílet společně s námi.