Proč musíme děti vzdělávat v oboru, který nás živí
Prázdniny u babičky a dědy na venkově – vzpomínáte na ně? Krmili jste slepice, nosili trávu králíkům, zalévali záhonky, trhali ovoce a zeleninu… Když jste se vrátili v srpnu domů, měli jste znalosti, že byste se zvládli postarat o vlastní hospodářství. Většina dnešních dětí takové možnosti nemá, protože jejich prarodiče hospodářská zvířata nechovají a ovoce a zeleninu pěstují spíš symbolicky, naším úkolem tak je hledat jiné možnosti, jak v nich probudit zájem o zemědělství a původ potravin.
Zemědělství bylo odjakživa klíčovým pilířem lidské civilizace. Ohlédneme-li se zpět v čase, není tomu tak dávno, co byla do zemědělských prací nějakým způsobem přirozeně zapojena většina lidí včetně dětí. Od útlého věku pomáhaly rodičům na poli, staraly se s nimi o dobytek, sklízely plodiny. Odmala tak měly možnost učit se rozumět zákonitostem přírody. Žily v bezprostředním kontaktu s půdou a znaly zblízka většinu hospodářských procesů. Měly praktickou zkušenost se sezónními pracemi, péčí o zvířata i rostliny, znaly přírodní cyklus. Uvědomovaly si, jaké riziko pro jejich rodinu představuje špatné počasí nebo neúroda a rozuměly tomu, jakou má příroda moc. Tyto znalosti byly nedílnou součástí venkovského života a lidé si je předávali z generace na generaci.
Mladí ztrácí přímý kontakt s půdou
Dnes je situace jiná. S urbanizací a technologickým pokrokem se většina populace přesunula z venkova do měst a řada dětí tak ztratila přímý kontakt s půdou a hospodařením. To, co dřívější generace dětí reálně žily, dnešní děti znají víceméně zprostředkovaně a dost často jen povrchně. Cestou, jak zajistit, aby lépe porozuměly tomu, jaký význam pro nás má příroda a vše, co nám dává, je cíleně je v této oblasti vzdělávat. Kde ale začít?
Před časem jsme si mezi malými zákazníky našich prodejen udělali průzkum. Zajímalo nás, kolik toho vědí o zemědělství a původu potravin. Dětí, které o prázdninách nakupovaly s rodiči v prodejnách RYNEK, jsme se zeptali na několik otázek. A co jsme zjistili? Teoretické znalosti o zemědělství dnešní děti nejčastěji získávají prostřednictvím školní výuky a různých vzdělávacích programů a workshopů, z médií, díky agroturistice (návštěvami farem, ekologických center, dnů otevřených dveří…). Prakticky pak návštěvou příbuzných na venkově, městských komunitních zahrad a farmářských trhů. Obecně lze říci, že děti dnes vědí méně o konkrétních zemědělských procesech, jako je pěstování plodin nebo chov dobytka, ale poměrně dobře se orientují v ekologických tématech typu ochrana přírody, recyklace, udržitelnost… Všimli jste si toho také ve svém okolí?
Probuďme v dětech zájem o zemědělství
Ne nadarmo se říká, že osobní příklad táhne. Stejně jako naše chování. Přístup. Životní filozofie. Sepsali jsme pro vás několik praktických tipů a nápadů, díky nimž můžete podpořit zájem dětí o zemědělství a potraviny, aby lépe pochopily, odkud naše jídlo pochází, jaké procesy jsou spojené s jeho výrobou nebo jaký má význam zemědělství v našich každodenních životech.
10 tipů, jak podpořit zájem dětí o přírodu a zemědělství:
-
Mluvte spolu. Hovořte s dětmi o původu potravin, které nakupujete a konzumujete. Pravidelný dialog dětem pomáhá lépe porozumět původu jídla.
-
Vypěstujte si vlastní plodiny. Třeba bylinky, ovoce nebo zeleninu. Děti zjistí, jaké za tím stojí úsilí, a pomůže jim to pochopit základní pěstitelské procesy, jako je sázení, zalévání a sklizeň.
-
Vydejte se společně na farmu. Návštěvy farem a agroturistika jsou skvělým způsobem, jak dětem ukázat reálné zemědělské prostředí.
-
Spojte zemědělství se zážitkem. Vyrazte do zemědělského muzea nebo ekologického centra. Zážitkové učení přináší zábavu a zvyšuje u dětí zájem o danou problematiku.
-
Nabídněte dětem kvalitní vzdělávací materiál. Například knihy, dokumentární filmy, tematické deskové a karetní hry nebo jiné informační zdroje.
-
Propojte zemědělství s ekologií. Dětem to pomůže lépe porozumět širším souvislostem a uvědomí si, jak naše rozhodnutí ovlivňují okolní svět.
-
Povídejte si o hospodářských zvířatech. Děti zvířata milují! Zjistěte, jaká jsou jejich oblíbená, vysvětlete jim jejich úlohu (slepice snáší vajíčka, krávy dávají mléko), zavzpomínejte na společné zážitky z farem a nabídněte jim možnost hospodářská zvířata dál poznávat.
-
Zapojte děti v kuchyni. Vařte a pečte společně, ideálně ze surovin, které jste spolu vypěstovali nebo nakoupili. Když děti uvidí, co všechno příprava jídla obnáší, možná vám začnou pomáhat pravidelně.
-
Otevřete i méně populární témata. Jste to vy, kdo může děti motivovat k tomu, aby si vážily jídla a chápaly jeho hodnotu. Udělejte si čas také na diskuzi o neplýtvání surovinami.
-
Zdůrazněte benefity tuzemských potravin. Nákup tuzemských potravin zajišťuje čerstvost a kvalitu produktů, snižuje ekologickou stopu a podporuje místní ekonomiku. Vezměte děti na nákup přímo od tuzemských zemědělců, třeba do prodejen RYNEK. Velká část potravin, které zde seženete, pochází z vlastní produkce společností patřících do skupiny AGROMĚŘÍN.
Servírujte doma informace
Co říct závěrem? Vzdělávání dětí v oblasti zemědělství a potravinářství je důležitým krokem k jejich zdravější budoucnosti i cestou k udržitelnosti a rozvoji těchto odvětví. Stejně tak k zajištění určité profesní kontinuity. Tím, že předáme naše znalosti a zkušenosti nové generaci, podpoříme osobní růst našich dětí. Z dětí, které dnes chápou význam zemědělství a potravinářství v každodenním životě, velmi pravděpodobně vyrostou informovaní dospělí s respektem k přírodním zdrojům a udržitelnosti. Tito lidé si budou vědomi vlivu stravování na své zdraví a nakupování na životní prostředí. Budou schopni chápat komplexní vztahy mezi zemědělstvím, výrobou potravin a ekonomikou, a pokud se jednou ocitnou na místech, kde se rozhoduje o těchto oblastech, bude se nám do nich snáz vkládat důvěra. Tak si držme palce, aby se nám to podařilo.
Související články
Genetika má na kvalitu hovězího masa nebývalý vliv. Promítá se do jeho barvy a textury, rozhoduje o obsahu tuku i kvalitě bílkovin. Češi ročně snědí průměrně 10 kilogramů hovězího na osobu a česká kuchyně ho zná jako „třetí nejpoužívanější maso“. I z toho důvodu má smysl zajímat se o jeho původ.
Moderní technologie jsou důležitou součástí výroby v různých odvětvích a vinařství není výjimkou. Tradiční metody pěstování a zpracování hroznů jsou doplněny pokročilými technologickými řešeními, která umožňují zvýšit kvalitu produkce, zefektivnit práci a minimalizovat odpad. Zavedeme vás na jižní Moravu, konkrétně do Nového Vinařství v Drnholci, kde se s místními vinaři podíváme, jak zde stroje pomáhají při třídění a zpracování hroznů.
Napadlo by vás, že může dron zachránit srnčata před sekačkou či před kombajnem? Je to tak! Vyhledávání srnčat pomocí termovize je aktuálně nejúčinnější, nejpřesnější a nejrychlejší metoda, kterou jsou zemědělci a myslivci schopni odhalit ležící mláďata i ve vysokých porostech a na rozsáhlých územích.