Sklizeň brambor na Vysočině

Brambora je superplodina. Milují ji lidé i pole. Co dělá s půdou?

65 kilogramů. Tolik brambor sní každý rok průměrný Čech nebo Češka. Ne každý ale ví, jakou péči tahle nenápadná plodina potřebuje. Nebo to, jak moc právě pěstování brambor poli a půdě prospívá. Pojďte se o tom přesvědčit přímo do terénu.  

Když na brambory, tak na Vysočinu. Jsme v katastru obce Stránecká Zhoř u Velkého Meziříčí, kde zrovna traktor se sběrným zařízením vybírá letošní úrodu. „Jsou malé, loni byly lepší,“ hlásí při výstupu ze stroje traktorista Zdeněk Smejkal, který tohle pole objíždí v každém ročním období, jen pokaždé s jiným úkolem. Orá, hnojí, sází a nakonec sklízí. „Loni měly ty největší i skoro kilo, to byl zážitek už jenom mít je v ruce,“ vzpomíná s úsměvem Smejkal.

Obrázek
Sklizeň snad nejoblíbenější české přílohy. Brambor bude ale letos méně. Foto: Martin Indruch
Sklizeň nejoblíbenější české přílohy. Foto: Martin Indruch

Postup prací o pár kroků dál sleduje agronom Miloš Zelený. I on žije vývojem pole celý rok. Než dá pokyn k jednotlivým úkonům, všech 112 hektarů (a to se bavíme jen o bramborách) osobně objede a podívá se, v jakém stavu pole jsou. „V tuhle chvíli máme sklizeno asi 20 hektarů. Začínáme už na přelomu července a srpna, kdy jdou ze země rané odrůdy, které hned pokračují na balení nebo zpracování, a teď na konci srpna už sklízíme brambory na uskladnění, které se budou prodávat v průběhu celého roku,“ říká Zelený, který už ovšem také zažil lepší roky.

Hnojivo podle potřeby

Na jaře panovaly pro brambory výborné podmínky – nasadily velké množství hlíz, jenže hlavně pozdní odrůdy pak doplatily na nedostatek vláhy. Zatímco loni odvezli zaměstnanci AGRO Měřín z jednoho hektaru kolem 40 tun brambor, letos to bude jen 30. Když pak uvidíte na regálech vyšší cenovku, nebude to jen tím. Z roku na rok totiž vyskočily náklady na úplně všechno, co se pěstování brambor týká: Dražší jsou pohonné hmoty a 3krát až 5krát víc stojí i hnojiva. „My máme štěstí, že máme dost vlastních organických hnojiv z živočišné výroby, tedy z chovu krav a prasat. K tomu se ale musí připočítat třeba i cena techniky, která šla meziročně nahoru o 40 procent, nebo náklady na zaměstnance, které neustále stoupají,“ vypočítává Zelený.

Obrázek
Sklizeň brambor.
Brambory z AGRO Měřín jdou k zákazníkovi nejkratší cestou. Foto: Martin Indruch

Růstu nákladů se v omezené míře bránit může. Podnik, kde pracuje, ve velkém přechází na vzorkování půdy, takže než jde hnojivo do země, pečlivě se zjišťuje, kolik je ho vůbec potřeba. Díky tomu zemědělci nejenže ušetří, ale zároveň půdu, tedy to nejcennější, co mají, nepřetěžují. Jiným vlivům se ale bránit nedokážou. Déšť v době, kdy je nejvíc potřeba, přivolat nedovedou, a bojovat s cenou také neumí. Na tu mají totiž vliv nejen všechny stoupající náklady, ale třeba i to, že zemědělci zodpovídají také za omytí brambor nebo jejich následné balení podle toho, jak to který řetězec vyžaduje. V supermarketech se brambory někdy prodávají třeba za 9,90, ale z předchozích řádků je jasné, že to náklady na jejich produkci rozhodně nepokryje. Právě proto, že je Češi tolik vyhledávají, patří právě brambory mezi potraviny, jimž prodejci uměle snižují cenu. Výsledkem je, že se zemědělci dostávají do kouta, odkud nemají kam utéct, a lidé ztrácejí kontakt s realitou produkce.

Pomocník brambora

A proto zpátky na pole. Traktor je zrovna ve finále, rozrývá jednu brázdu po druhé, odkud bere brambory, a za chvíli je přesype rovnou do kamionu, který přijíždí až k poli. Nejčastějšími odrůdami jsou tady Antonie a Milva. „Jsou stabilní a chuťově velice dobré. Neznamená to ale, že se budou prodávat pořád. I my je postupně obměňujeme v závislosti na tom, co nového se zrovna vyšlechtí a jak jsou brambory odolné například proti plísním. Jiná věc je, že na odrůdu a způsob využití té konkrétní se dívá jen málokdo,“ líčí Zelený, který, jen co se brambory z pole, kde stojí, vyorají, vydá pokyn k další práci.

Obrázek
Sklizeň brambor.
Počasí letos bramborám nepřálo. Je jich o čtvrtinu méně. Foto: Martin Indruch

U každého pole přitom platí, že se plodiny musí střídat, takže brambory jsou na jednom a tom samém poli jednou za pět let. A pro tu půdu je to požehnání. Po bramborách je pole vždy úrodnější – dává se pod ně totiž organické hnojivo a díky orbě se půda navíc provzdušní, takže se lépe uvolňují různé prvky, rostliny je lépe přijímají a půda celkově lépe zadržuje vláhu. Jenže kvůli ubývání živočišné výroby ubývá i polí s bramborami – správný hospodář je hnojí kravským nebo prasečím hnojem. Když nemá živočišnou výrobu, nemá hnůj a tím pádem živiny pro brambory. Kdyby bylo hnoje víc, mohlo by být víc domácích brambor, a tak i plodiny, která tolik zlepšuje kvalitu půdy. Další důkaz, jak všechno souvisí se vším. A jak třeba neuvážená rozhodnutí v obchodě, kdy člověk sáhne po bramborách ve slevě za pár korun, způsobují, že se úrodnost české půdy zase o něco víc zhoršuje.

Zaujalo vás tohle téma? Diskutujte o něm. Na sociálních sítích nebo naživo! Budeme rádi, když ho budete sdílet společně s námi.

Související články

  • potraviny

Velikonoce už jsou za rohem a ve vzduchu je kromě začínajícího jara pomalu cítit vůně čerstvě upečených beránků. Kromě sladkých pokrmů na velikonoční tabuli v mnoha domácnostech nechybí ani uzené maso. Udírny proto už několik týdnů pracují na plné obrátky, aby stihly připravit oblíbenou sváteční pochutinu pro všechny.

  • potraviny

Pro období sklizně hroznů je burčák typický a je to vlastně terminus technicus. Můžeme tak totiž označovat pouze nápoje vyrobené z čerstvých letošních hroznů, které vinaři vypěstovali na území České republiky. Věděli jste to? 

 

  • potraviny

Představte si, že by se do České republiky  úplně přestaly dovážet potraviny ze zahraničí. Co by to pro nás znamenalo? Většinu základních potravin bychom si byli schopni vyprodukovat sami. Potravinová soběstačnost ČR se totiž pohybuje okolo 70 procent.