vajíčka

Pozor na mýty o vejcích: Nemusí být v lednicích a na obalu se nedočtete jejich původ

Vajíčka, surovina, kterou nepohrdne téměř nikdo. Ať už zvedáte těžké váhy a využíváte je hlavně jako zdroj bílkovin, nebo naopak pečete, protože korpus ani krém na dort se bez nich neobejdou. Možná jste taky jako malí od rodičů slýchali, že čím oranžovější žloutek mají, tím jsou lepší. V dnešní době kolem sebe zase všude slyšíte, že je zásadní, aby vajíčka pocházela od „šťastných slepiček“, tedy těch, co žijí ve volném chovu. Jenže ani u jednoho to není tak jednoduché. Jen si to přečtěte.

Málokdo už dnes vstává se slepicemi. Vajíčka jsou surovinou, pro kterou si spíš dojdeme do obchodu. Drůbež, která je snesla, si prohlédnout nemůžeme, informace o původu vajec proto musíme vyčíst z obalu. Co všechno na něm reálně najdeme? „Pro zákazníky může být matoucí, že zvenku na obalu nenajdou, kde bylo vejce vyprodukované, ale pouze to, kde bylo vytříděné a zabalené. Člověka pak může značka CZ chybně navést k tomu, že je vejce z Česka, přitom je třeba polské a v tuzemsku bylo pouze zabalené,“ popisuje Tomáš Jedlička, ředitel DŽV Rychnov nad Kněžnou, firmy, která je jedním z větších výrobců vajec v Česku.

S, M, L, to jsou jediné znaky, které nám obal prozradí už zvenku. Připomíná vám to nakupování oblečení? Nejste daleko od pravdy. Také se jedná o velikostní kategorie. V průběhu života totiž nosnice snáší různě těžká vejce v závislosti na tom, jak roste a stárne. Na kvalitu produktu ale nemá označení velikosti žádný vliv. Stejně jako barva žloutku, kterou ale naopak v obchodě není možné zjistit. Ovlivňuje ji totiž to, čeho slepice sezobla třeba trochu víc.

Pokud ale chcete zjistit víc informací ještě u chladničky v obchodě, je potřeba otevřít plato. Uvnitř se skrývá alfanumerický kód, který prozradí původ vajec. „Vždy začíná číslem od nuly po trojku, ta označují, z jakého typu chovu slepic produkt prochází. Následuje značka státu a poslední trojčíslí je evidenčním kódem drůbežárny,“ vysvětluje Jedlička. Konkrétněji, pokud uvidíte nulu, jedná se o bio vajíčka, jednička značí, že slepice žijí ve volném výběhu, dvojka připadá nosnicím v halách a trojka chovu nosnic v obohacených klecích.

Jsou vajíčka od „šťastných slepiček“ opravdu kvalitnější?

Číslo tři z alfanumerického kódu se přitom do roku 2027 musí vytratit. Legislativně dojde k zákazu chování nosnic v obohacených klecích. Vajíčka budou produkovat už jen „šťastné slepičky“, tedy ty volně žijící. Jak moc štěstí ve volném chovu opravdu je? „Pokud se bavíme o kvalitě vajec, není rozdíl mezi těmi, která snesly slepice z volného výběhu, a těmi od slepic chovaných v halách. Nikdo neprokázal, že by byla jedna nebo druhá nutričně lepší. O všechna zvířata se musíme jako chovatelé starat velmi dobře a dát jim podmínky k tomu, aby snášela. To znamená světlo, vzduch, ventilaci, dobrou vodu a kvalitní krmení,“ uvádí chovatel.

V Rychnově nad Kněžnou mají v drůbežárně vyvážený poměr nosnic chovaných v obohacených klecích a v halách, těží tedy z vlastních zkušeností. A všechno má své pro a proti. V klecích jsou zvířata ve skupinách po deseti až po dvaceti od začátku až do konce, celé své produkční období, díky čemuž nedochází například ke vzájemnému kanibalismu. „Vajíčka z klecového chovu jsou zároveň nejčistší, propadávají totiž skrze pletivo ze snáškového hnízda rovnou na vlastní vaječný pásek, odkud se poté přemisťují přímo do třídičky. Například s exkrementy se tak vůbec nesetkají,“ říká Jedlička.

Oproti tomu u drůbeže žijící ve volném chovu existují automatická snášková hnízda vybavená speciálními gumovými koberci. Nosnice vajíčka snáší právě tam. V tomto případě se ale dá těžko vyhnout kontaminaci. Slepice, která na koberec přichází, předtím chodila i po podlaze a vždy do nějakého exkrementu šlápla. U samotných vajec je pak mnohem větší pravděpodobnost, že budou kontaminovaná určitým druhem nečistot nebo bakterií.

Hlavně neomývat a nedávat do dveří lednice

Člověk by si mohl říct, no co, tak se skořápky zvenku před použitím omyjí a je po problému. Ale ono ne. „Skořápky se v žádném případě nesmí čistit. Ani do obchodu nesmí jít omyté. Mají totiž přirozenou ochrannou vrstvu, která chrání vejce před tím, aby se do něj nic nedostalo. Zároveň zajišťuje, že vydrží déle a nezkazí se,“ popisuje chovatel.

Co ještě podniknout, aby vajíčka vydržela v co nejlepší kvalitě a čerstvosti? Možná vás to překvapí, ale vajíčka nepatří do dveří lednice. Předpřipravené regály a držáky na vajíčka jsou past. Aby se vejce nekazilo, mělo by být skladované při stálé teplotě. Nezáleží, jestli je to pět nebo osmnáct stupňů. Jde především o to, aby byla teplota stejná po celou dobu, což neustálé otevírání a zavírání dveří lednice neumožňuje.

Kvalitní vejce by při takovém skladování mělo vydržet minimálně 28 dní od snášky. Pokud se rozhodnete pro nákup českých vajec, tak se na kvalitu můžete spolehnout. Jinak to totiž nejde. „Občas se nám to jako chovatelům moc nelíbí, ale musím uznat, že jsou u nás přísné a velmi podrobné kontroly Státní veterinární správy opravdu přínosné. I díky tomu v České republice za poslední desetiletí nebyly žádné problémy. U českého vejce má tak zákazník jistotu, že je zdraví neškodné,“ uzavírá Jedlička.

Zaujalo vás tohle téma? Diskutujte o něm. Na sociálních sítích nebo naživo! Budeme rádi, když ho budete sdílet společně s námi.

Související články

  • potraviny

Poslední rok se našimi peněženkami neprohání vítr, ale vichřice. Sotva jsme si začali zvykat na výrazné zdražení bydlení a stavebních materiálů, rozpoutala se nevídaná bouře na trhu s energiemi. A od té doby máme možnost pozorovat inflační „domino efekt“ napříč všemi myslitelnými výdaji. Vlna zdražování se logicky nevyhýbá ani základní položce každé domácnosti. Jídlu.

  • potraviny

Klasický rodinný nákup: chléb, mléko, salám, sýr. Zatímco třeba u salámu panují v rodinách různé preference, u sýra je jeden, po kterém sahá skoro každý. Jestli je totiž něco fenomén, tak je to klasický český 30procentní eidam. I když český… s tím původem je to trochu složitější. Kde se vlastně vzal jeden z nejoblíbenějších českých mléčných výrobků?

  • potraviny

Představte si, že by se do České republiky  úplně přestaly dovážet potraviny ze zahraničí. Co by to pro nás znamenalo? Většinu základních potravin bychom si byli schopni vyprodukovat sami. Potravinová soběstačnost ČR se totiž pohybuje okolo 70 procent.