Jak přežívají zvířata zimu? Prasatům se musí přitopit, kravám mráz nevadí

Mrazivým teplotám se v Česku v zimě jen těžko vyhneme. Ne všechna zvířata jsou ale na takové podmínky připravená. Živočicháři pro ně proto musí připravit zázemí, ve kterém jsou neustále v pohodlí. Zatímco divoká zvěř se o sebe postará úplně sama, prasatům je potřeba přitápět, u krav se zase musí hlídat, aby nestály v průvanu.

Už jste někdy v zimě vyrazili na procházku lesem a narazili na srnku nebo zajíce, kteří si hověli zachumlaní přímo ve sněhu, jako by to byl pelech dělaný na míru? Divoká zvěř je zvyklá poradit si v přírodě v jakémkoliv ročním období. Vyspí se schoulená do klubíčka, potravu si sama uloví nebo si pro ni dojde do krmelce. Oproti tomu s hospodářskými zvířaty mají zemědělci víc práce.

Nejnáchylnější jsou na zimu prasata, kterým vyhovuje, pokud se teplota, ve které žijí, po celý rok zásadně nemění. V chladných měsících je proto potřeba jim přitopit. „Využívají se speciální podlážky, které zajišťují, že zvířata mají klima, které jim vyhovuje, a cítí se v něm dobře,“ popisuje vedoucí živočišné výroby AGRO Měřín Jiří Šustr.

Prasata potřebují teplo

Ideální teplotu neovlivňuje tolik roční období jako spíš životní fáze, ve které se zvířata nachází. Narozeným selatům je potřeba přitopit na třicet stupňů, poté se teplota postupně snižuje. „Když jdou do předvýkrmu a mají kolem sedmi kil, tak jim topíme na pětadvacet stupňů. Když se přesouvají na výkrm, tak si vystačí s dvaceti stupni,“ popisuje Šustr.

Prasata potřebují obzvlášť v zimních měsících maximální péči a každodenní dohled. Kromě chladu jsou zároveň velmi citlivá na ventilaci a proudění vzduchu. Ve stájích se proto nesmí současně topit a větrat.

Kravám je v mrazu nejlépe

Zatímco pro prasata zima není příznivá, kravám vyhovuje více než letní měsíce. Nejsou totiž vystavené tepelnému stresu ze ztráty ani z přebytku tepla. „Nejlíp jim je v minus čtyřech stupních. Teplotu v kravínech proto po celý rok nemusíme nijak upravovat,“ vysvětluje živočichář. I tak je ale potřeba se o ně starat. Mráz jim sice nevadí, zemědělci ale musí dát pozor na to, aby krávy byly v suchu a nestály v průvanu.

Hrozí jim pak nachlazení, které může vést až k zánětu vemene, což je u skotu jeden z nejdůležitějších a nejcitlivějších orgánů. „Vemeno produkuje mléko a protéká jím mnoho krve. Je v podstatě fabrikou na mléko a na teplo. Pro jeden litr mléka se v něm protočí dvě stě litrů krve. Takže to je velkovýrobna tepla,“ vysvětluje Šustr, proč je vemeno skotu náchylnější k onemocnění a proč je důležité udržet ho zdravé.

Plachty zajišťují v kravínech čerstvý vzduch

Aby se zabránilo průvanu, tak se život krav v zimě odehrává z velké části za zavřenými vraty. Nikdy se ale zvířatům nesmí odepřít čerstvý vzduch. Přísun kyslíku mohou zemědělci regulovat stahovacími plachtami na stěnách kravínů a větracími štěrbinami ve střešní konstrukci. Díky nim je možné nechat kravám volné prostory, přes které si můžou nejen užít výhled ven, ale proudí k nim i dostatek čerstvého vzduchu.

Spokojenost a zdraví zvířat je pro živočicháře na prvním místě, což platí pro všechna roční období. Teplotní pohodlí řeší u prasat hlavně v zimě, u skotu naopak v letním období a s dopomocí ventilátorů. O přístup k neustále čisté a v zimě nejlépe temperované vodě a krmení s dostatečným množstvím vitamínů se ovšem starají po celý rok.