pole

Pozor na překupníky půdy. Umí být nenápadní

Roztříštěnost vlastnictví půdy v České republice vytvořila prostor pro překupníky zemědělských ploch. Stalo se vám někdy, že jste ve schránce našli papír s „lákavou“ nabídkou, ve které vám kdosi nabízel, že koupí vašich pár hektarů a zbaví vás tak břemene? Tak to si vás našli právě zmínění překupníci. Často se jim podaří pozemky odkoupit na základě neznalosti lidí. Schovávají se totiž za líbivé názvy, ve kterých se nebojí použít ani slovo „farma“.

Živit se dnes dá čímkoliv. V době, kdy se na život vydělává i přidáváním fotek na sociální sítě, je celkem jasné, že pracovní trh je velmi pestrý. Hlavní je, jak se říká, umět chytit příležitost za pačesy. Tímto úslovím se řídí i překupníci zemědělské půdy. K tomu, aby si vydělali, jim stačí pouze papír, tužka a katastr nemovitostí.

Katastr jako vstupenka do překupnického ráje

„Překupníci nakoupí z katastru data, ze kterých přesně zjistí, jak velkou zemědělskou půdu kdo a kde vlastní,“ vysvětluje Petr Matějíček, který se v AGRO Měřín stará o obchodování se zemědělskými pozemky. V každém katastru v celé republice je přitom velké množství vlastníků, a tak je z čeho vybírat.

Poté, co si překupníci vyhlédnou pozemky, pokračuje jejich cesta na poštu, odkud rozešlou několik dopisů. Když chtějí zvýšit svoji šanci, tak nešetří a dopis nechají doručit klidně úplně všem lidem, kteří podle katastru nějaký ten hektar vlastní.

Krátká, výstižná a mnohdy nepravdivá sdělení jsou obvykle schovaná za líbivými a zavádějícími slovy. „Přímo na papíru často stojí, že by chtěli odkoupit zemědělskou půdu, protože s ní chtějí hospodařit. Zároveň si do názvu své společnosti dávají zavádějící slova jako například „farma“, aby vypadali věrohodně,“ popisuje Matějíček. Není pak divu, že se občas někdo do jejich sítí chytí.

Hospodaření je nezajímá

Příslib dobrého obhospodařování překupníci rychle zapomenou a papíry o vlastnictví ještě zatepla předávají dál. Někomu, kdo jim dá podstatně více peněz, než za kolik plochu koupili oni. A mají vyděláno. Velmi často to tak nejsou zemědělci, u kterých pozemky končí, ale velké společnosti, které ze zemědělské plochy udělají stavební.

Nejčastěji lidé naletí kvůli neznalosti nebo vidině výdělku peněz. Překupníci zároveň berou svou práci velmi poctivě a umí být neodbytní. „Lidé dostávají takové dopisy klidně každé dva týdny a dost z nich si už stěžuje, že je to obtěžující,“ uvádí Matějíček.

Do karet překupníkům nahrává nejednotnost vlastnictví zemědělské půdy. „Většina lidí v Česku na svých pozemcích nehospodaří a vlastní je díky tomu, že je například zdědili po předcích. Ale sami nejsou zemědělci, tudíž pole nemohou obdělávat, protože to zkrátka neumí,“ konstatuje Matějíček. Právě takoví lidé se stávají obětmi překupníků nejčastěji.

Rozpor se zákonem?

Jak proti tomu ale bojovat? O nelegální byznys se nejedná. Nikdo nikomu nemůže zakázat, aby psal dopisy a házel je lidem do poštovních schránek. Katastr nemovitostí je veřejně dostupná databáze, ve které stačí pár kliknutí a už víte jméno, adresu i rodné číslo. Překupníci navíc nikoho k ničemu nenutí.

Možná tedy nejde o prohřešek proti zákonu, rozhodně to ale je přestupek proti lidské solidaritě. Příště až si budete číst „lákavou“ nabídku na odkoupení půdy, neskočte nikomu na lep, a pokud vlastníte nějaké pole, se kterým si nevíte rady, obraťte se třeba na místní zemědělské firmy. Tam vám rádi poradí, jak s půdou efektivně naložit, aby vás nikdo neobral a vaše pole neležela ladem.

Zaujalo vás tohle téma? Diskutujte o něm. Na sociálních sítích nebo naživo! Budeme rádi, když ho budete sdílet společně s námi.

Související články

  • udržitelnost

Není kráva jako kráva. Zatímco kravské mléko je v Česku oblíbenou součástí mnoha receptů, hovězímu masu Češi tolik neholdují. Přitom jsme zvyklí vídat strakatý dobytek na loukách při výletech do přírody velmi často. Pasou se tady černobílé, hnědo-bílé, bílé nebo černé krávy. Víte, na jaká plemena se vlastně venku při procházkách díváte a proč jsou cenná?

  • udržitelnost

Občas to někde vidíte v novinových titulcích, počet lidí pracujících v zemědělství už léta klesá. Podle Českého statistického úřadu se množství zaměstnanců v zemědělství od roku 1948 snížil desetkrát. Za něco může technický pokrok a změny v charakteru ekonomiky. To už se ale tolik nepropisuje do toho, že i za posledních dvacet let ze statistiky zmizela další polovina lidí, a dnes má zemědělství ani ne 100 tisíc zaměstnanců na plný úvazek. Lidé zkrátka chybí.

  • udržitelnost

V pohádkách bývá bobr často zobrazován jako šikovný, přátelský a pracovitý tvor, mistr ve stavění hrází a přehrad, který se musí vypořádávat s různými výzvami a nástrahami. Ve skutečnosti to jsme spíš my, lidé, kdo musí čelit nástrahám, které nám bobři připraví.