hotel

Bez osvícených odběratelů se české potraviny neprosadí, ukazuje oblíbená restaurace

Jedna věc je vypěstovat kvalitní ovoce a zeleninu nebo zajistit, aby maso pocházelo jen ze zvířat, která byla dobře živená a žila v příjemných podmínkách. O tom už jste nejen tady určitě četli. Jiná věc ale je, aby bylo dost takových, kteří budou těmto potravinám dávat přednost před lacinými a někdy i nebezpečnými náhradami. Co obnáší mít restauraci, která právě na lokálních surovinách staví? Tady je příběh jedné z nich, restaurace a minipivovaru v Jelínkově vile ve Velkém Meziříčí.

Pokud máte opravdu rádi jídlo, neslyšíte o ní prvně. Restaurace s minipivovarem kousek od náměstí je důvodem, proč spousta lidí cestou z Brna nebo Prahy ráda sjede z dálnice. Několikrát to udělal i Lukáš Hejlík, který ji zařadil do své známé gastromapy. Důvodů pro pochvaly je tady totiž spousta. Zdejší kuchaři si opravdu vybírají, z čeho vaří, sází přitom třeba na ryby z místních chovů. Kdo si tady sladkovodní rybu objedná, ten má jistotu, že ještě ráno plavala ve vodě.

„My jsme minipivovar, vaříme si svoje regionální pivo a na talíře dáváme hostům hlavně naše ryby, protože náš pan majitel hospodaří na patnácti rybnících. Tento lokální přístup se snažíme uplatnit i na všem ostatním, co nám projde kuchyní. Chceme primárně poctivé a místní suroviny,“ říká Milan Hotárek, šéfkuchař a manažer restaurace.

Obrázek
V restauraci vaří z lokálních potravin. Foto: archiv restaurace.
V restauraci vaří z lokálních potravin. Foto: archiv restaurace

V případě tohoto podniku a kuchyně to znamená, že například brambory odebírá jen ty, které vyrostly na okolních polích na Vysočině a třeba sýry a maso sem chodí z nedalekých firem AGRO Měřín. Dezerty dělá na zakázku místní cukrářka a různé druhy zeleniny jezdí z farmy nedaleko od Třebíče. Poptávku na ryby, kterou nepokryjí z vlastních zdrojů, pak dokrývají dodávkami z jihomoravských rybníků u Pohořelic. „Všechno to byl přirozený výběr. Ty suroviny jsou opravdu dobré a jsou zblízka,“ nemusí ani moc vysvětlovat Hotárek. Zároveň rovnou říká, že ani on takto nenasytí všechnu poptávku v kuchyni. Něco odebírá od prověřených, ale klasických velkoobchodníků a někde musí hodně zvažovat poměr kvality a ceny. „Když si místní farmář řekne teď zkraje podzimu za rajčata 100 korun za kilogram, tak to pro nás není udržitelné,“ vysvětluje šéfkuchař, jak se projevuje to, že musí hledět na kvalitu surovin i prodejnost výsledného jídla zároveň.

Porce husy za 500 korun?

Kde se to letos určitě odrazí, to bude svatomartinské menu. Zvýšení cen energií, benzínu i lidské práce se projevilo na cenách potravin i výsledných jídel. „Málokdo to vidí, ale tohle a ještě předtím covid daly gastronomii opravdu zabrat,“ povzdechne si Milan Hotárek. Při plánování nejoblíbenější podzimní nabídky tak musí dělat kompromisy. Byly doby, kdy restaurace nabízela na menu husy z místních chovů, ale ty už minuly. Když jsou husy, tak ne v množství nebo porcích, jaké podnik potřebuje. A když už přece jen náhodou ano, vychází porce na cenu, o které šéf kuchyně ví, že ji ani donedávna ochotná sorta hostů, která si chce pochutnat, není schopná přijmout. „Když jsme to počítali, vyšlo nám, že letos bychom porci svatomartinské husy museli prodávat o 200 korun dráž než loni, někde okolo 520 nebo 550 korun. Víme, že to by ve velkém neuspělo,“ přibližuje neúprosnou realitu. O podzimní hody spojené s na místě vařeným pivem nebo mladým vínem ale štamgasti ani nově příchozí nepřijdou. Porce husy nahradí přece jen dostupnější kachna.

Obrázek
Kolektiv, který se stará o chod restaurace a hotelu. Foto: archiv restaurace
Kolektiv, který se stará o chod restaurace a hotelu. Foto: archiv restaurace

Důrazu na kvalitu se ale Hotárek přes všechny těžkosti nechce vzdát. „My máme štěstí, že majitelům restaurace na tom záleží a do provozu pořád investují. Za dvacet let už jsme si udělali nějaké jméno, lidé se k nám vrací a doporučují nás dál. Nic z toho by se nestalo, kdyby si nebyli jistí, že to tady opravdu děláme dobře a že nám záleží na tom, aby se lidem na talíř dostávaly suroviny ve skvělé kondici,“ nechá se slyšet šéfkuchař s nadějí v hlase, že počet lidí, kteří přemýšlí stejně, zůstane minimálně stejný. Nebo se bude ještě zvyšovat. Pomohlo by to gastronomii i zemědělcům.

Zaujalo vás tohle téma? Diskutujte o něm. Na sociálních sítích nebo naživo! Budeme rádi, když ho budete sdílet společně s námi.

Související články

  • potraviny

Možná to máte tučně vyznačené v kalendáři. A pokud jste opravdovými milovníky zvěřiny, nikam si to ani značit nemusíte. K podzimu zkrátka neodmyslitelně patří zvěřinové hody. Výpečky z čerstvého divočáka, zvěřinový guláš nebo paštika z jeleního masa a další pochoutky. Už se vám sbíhají sliny? Víte ale, jak poznáte kvalitní zvěřinu a odkud se vůbec na české talíře dostává?

  • potraviny

TORO Hlavečník je podnik na Pardubicku, který se specializuje na produkci kvalitního hovězího z mladých býků. Řezníci býky poráží, když mají 18–24 měsíců, a na chuti masa je to znát. Je šťavnaté a libové. 

 

  • potraviny

Pět druhů jídel a celkem třináct set obědů. Tolik denně připraví v jídelně ve Žďáře nad Sázavou. Fungují částečně jako „závodní“ jídelna, ale především k nim docházejí i lidé mimo firmu. Na první pohled běžné místo, kde si dát oběd. Tak proč se strávníci neustále vrací a jak to, že jim tolik chutná? Mimo jiné díky tomu, že tu vaří z lokálních potravin.