bramborový salát

Bramborový salát. Tradiční vánoční jídlo s tajemným původem

Už to cítíte? Vůně cukroví, kapra a bramborového salátu. Sváteční jídlo, nejsilnější vánoční tradice, kterou znáte odmala. Co domácnost, to jiný recept na štědrovečerní večeři. Hlavní ingredience ale zůstává stejná. Brambory. Odrůdami se při jejich výběru zabývat tolik nemusíte, stačí v obchodě sáhnout po salátovém typu A. Možná vás bude ale zajímat, kde se tahle pochoutka vlastně vzala.

Brambory, čerstvá kořenová zelenina, sterilované okurky, hrášek, majonéza, hořčice, sůl, pepř a troška cukru. Zní to jako začátek receptu. A mohl by být, s těmito ingrediencemi byste si totiž vystačili na kvalitní bramborový salát. V Beskydu Fryčovice ho před Vánoci připravují už dvacet let. „V prosinci ho vyrábíme zhruba čtyřicet až padesát tun,“ říká ředitelka společnosti Beskyd Fryčovice Eva Čopjaková.

Všechno začíná u brambor. A, B, C. Stojíte občas v obchodě a prohlížíte si pytlíky s nezbytnou superplodinou a přemýšlíte, jaké písmenko se vám bude nejvíce hodit zrovna do salátu? „Doporučuje se využít varný typ A, taková brambora není moučná, ale lojovitá. Díky tomu je pevná, když se do ní zakousnete, a pokud se do salátu přidá nějaké pojivo, třeba majonéza, tak se nerozpadá,“ vysvětluje výrobní manažerka Beskydu Fryčovice Alena Fuksová.

Odrůdy brambor podle chuti nerozlišíte

Po jaké odrůdě sáhnete, není zásadní. Běžný strávník mezi nimi navíc pozná rozdíl jen těžko. „To by musel být pořádný fajnšmekr. My u nás máme kolem šestnácti odrůd brambor a ani já bych nedokázala všechny odlišit od sebe,“ popisuje Fuksová. Navíc i stejná odrůda se může lišit. Záleží například na tom, v jaké půdě je brambora pěstovaná. „Jinak bude vypadat brambora, když ji zasadíte na jižní Moravě do černozemě, a jinak bude vypadat, když bude vyrůstat na Vysočině, kde jsou jílovitá pole. Ani jedna z nich ale nebude špatná,“ upřesňuje.

Nejdůležitější při výběru brambor do salátu je proto sáhnout po varném typu A. Rozhodně si ale dejte při výběru na čas. Na chuť přílohy štědrovečerní večeře má totiž její hlavní surovina zásadní vliv, protože po uvaření tvoří přibližně sedmdesát procent celého jídla. „Brambory by se měly vařit ve slupce, nechat vychladnout a až pak nakrájet na kostičky. Když jsou takto připravené, tak se smíchají s uvařenou kořenovou zeleninou a dalšími přísadami. U nás se snažíme, aby byla konzistence salátu vláčná,“ popisuje Čopjaková.

Uzenina do salátu nepatří

Kouzlo bramborového salátu je i v tom, že si ho každý tvoří podle svých rodinných zvyklostí. Můžete se tak setkat s přidáváním jablka, cibule, kukuřice, nebo například i ananasu. „Za mě ale největším vánočním nešvarem je rozhodně uzenina. Vím, že si do něj někdo rád nakrájí kostičky šunky, nebo dokonce gothaje, za mě je to ale prohřešek,“ říká Čopjaková. Uzenina totiž zásadně změní chuť salátu.

Vyvážené chuti můžete dosáhnout dochucováním. K zelenině a bramborám se běžně přidává majonéza a troška plnotučné hořčice, která dodává na pikantnosti. Neprohloupíte, ale ani pokud přilijete nálev z okurek, ten podtrhne kyselost. Pokud máte raději lehčí a zdravější verzi bramborového salátu, můžete majonézu nahradit bílým jogurtem.

Salát se musí nechat uležet

Příprava salátu by měla proběhnout nejpozději večer před Štědrým dnem. Sváteční jídlo totiž potřebuje svůj čas na odpočinek v chladném prostředí. Ať už ho necháte odležet na balkoně, v garáži nebo v lednici, další den si na něm s jistotou můžete pochutnat. Většinou se po něm hned zapráší, pokud si ho ale chcete šetřit, tak vám při správném skladování vydrží i pět dní. Pozor jenom, pokud do něj přidáváte čerstvou cibuli, může začít kvasit a zhořkne.

Kolik lidí, tolik chutí

Asi už sami cítíte, že receptů na salát je nespočet. Každý si tedy volí to, co jemu samotnému přijde k chuti a nejčastěji vyhrává osvědčený rodinný recept. Možná vás teď napadlo, kde se vlastně ten slavný sváteční bramborový salát vzal. To je trochu záhada. Nejedná se o typicky české jídlo, jak dost lidí předpokládá. I dříve se objevoval v jiných evropských zemích.

Někdo o něm poprvé četl ve slavné kuchařce Magdalény Dobromily Rettigové, která se objevila na začátku 19. století. Jeho kořeny ale nejsou nijak vznešené. Nejpravděpodobněji totiž vznikl spojením všeho, co dům dal, ze zbytků jídel, které bylo škoda vyhazovat. „Myslím si, že na začátku byly pouze brambory a cibule. Až postupně začaly přibývat další ingredience. Nebyla to žádná vysoká gastronomie. Brambory byly za první republiky základní potravinou a hlavně v zimě nechyběly v žádném sklepě,“ uvažuje Čopjaková.

Ať už se vzal kdekoliv, letos o Vánocích můžete zkusit zaexperimentovat a ozvláštnit ho nějakou netradiční surovinou. Třeba se z toho nakonec vyklube recept, který si bude rodina předávat z generace na generaci.

Zaujalo vás tohle téma? Diskutujte o něm. Na sociálních sítích nebo naživo! Budeme rádi, když ho budete sdílet společně s námi.

Související články

  • potraviny

Loupané, krájené nebo třeba plátky. Způsobů, jak je připravit, existuje dlouhá řada. Řeč je o bramborách, typické české surovině, bez které se kuchyně neobejdou. Napadlo vás někdy, kolik práce mají restaurace s jejich přípravou? V Beskydu Fryčovice jim se zpracováním umí pomoct. Mají tam linku na loupání brambor. Restauratérům šetří čas, peníze a nám všem životní prostředí.

  • potraviny

Neplýtvat, zbytečně nehnojit, všechno spotřebovat beze zbytku a odebírat hlavně to, co vzniklo a vyrostlo co nejblíž k domovu. Recept na udržitelnější a rozumnější život je snadný, ale my, lidé, si ho někdy až směšně komplikujeme a sami si házíme klacky pod nohy. Dobrým příkladem jsou třeba česká jablka v českých obchodech. Proč jich tam není víc, když máme pro jejich pěstování ideální podmínky? Třeba proto, že trend nesmyslných estetických kritérií se ze světa modelingu dávno přesunul i do potravinářství.

  • potraviny

Jedna věc je vypěstovat kvalitní ovoce a zeleninu nebo zajistit, aby maso pocházelo jen ze zvířat, která byla dobře živená a žila v příjemných podmínkách. O tom už jste nejen tady určitě četli. Jiná věc ale je, aby bylo dost takových, kteří budou těmto potravinám dávat přednost před lacinými a někdy i nebezpečnými náhradami. Co obnáší mít restauraci, která právě na lokálních surovinách staví? Tady je příběh jedné z nich, restaurace a minipivovaru v Jelínkově vile ve Velkém Meziříčí.