Inspirujte se chutěmi předků: kontrabáš

Znáte kontrabáš? Tento staročeský pokrm, kterým naše babičky nechávaly procházet lásku žaludkem našich dědečků, vsází na jedinečnou kombinaci chutí. Kyselost zelí a jemnost brambor se na talíři skvěle doplňuje s jedinečností ostatních surovin. Jídlo, které má šmrnc, je syté a nutriční terapeutka mu dává zelenou, je hotové asi za hodinu.

Základem kontrabáše je kyselé zelí a brambory, surovina, jejíž kvalita má přímý vliv na výslednou chuť i konzistenci pokrmu, proto při vaření neexperimentujeme a automaticky sáhneme po českých bramborách ze společnosti Beskyd Fryčovice, a.s. Čerstvé brambory bez vad a kazů přinášejí do jídla přirozenou chuť, což je obzvlášť důležité u pokrmů, kam se jich dává větší množství. Navíc si zachovávají vyšší obsah živin, jako jsou vitamin C, vitaminy skupiny B, draslík a vláknina. Starší nebo poškozené brambory mohou ztrácet část své výživové hodnoty, jak potvrzuje nutriční terapeutka, pod jejímž vedením si pokrm uvaříme. Jste připraveni na návrat ke kořenům české kuchyně? Tak jdeme na to.

 

Obrázek

Kontrabáš

 

Doba přípravy: 1 hod.

Počet porcí: 4

 

Ingredience:

Cibule – 1 ks

Česnek – 4 stroužky

Slanina – 150 g

Pohanková lámanka – 100 g

Pohanka – 100 g

Brambory – 300 g

Kysané zelí – 200 g

Eidam 30 % – 100 g

Řepkový/olivový olej

Sůl, pepř, majoránka

 

Postup:

1. V osolené vodě si uvaříme brambory bez slupky.

2. Připravíme si pohankovou lámanku. V rychlovarné konvici uvaříme vodu, odvážíme do misky 100 g lámanky a zalijeme ji cca 200 ml vroucí vody. Lámanku v misce přiklopíme na 20 minut pokličkou, aby nasála vodu.

3. Do menšího kastrůlku odvážíme 100 g pohanky, osolíme a zalijeme 200 ml vody. Dáme vařit na mírný plamen do úplného nasáknutí pohanky vodou.

4. V hluboké pánvi na oleji dozlatova osmahneme cibulku a česnek. Poté přidáme na kostičky nakrájenou slaninu a necháme vše rozvonět.

5. Zapneme troubu na 200 °C.

6. Scedíme brambory a rozmačkáme je na konzistenci šťouchaných brambor.

7. Brambory, hotovou pohankovou lámanku i pohanku přidáme do hluboké pánve.

8. Vše pořádně promícháme, osolíme a opepříme.

9. Do takto předchystané směsi přidáme zelí a jen krátce orestujeme.

10. Pánev odstavíme mimo hořák a ještě dochutíme majoránkou.

11. Směs vysypeme do zapékací mísy a horní část posypeme strouhaným tvrdým sýrem. Zapékáme 15 minut při teplotě 200 °C. Dobrou chuť!

 

Kysané zelí očima výživové terapeutky

Je dobré si uvědomit, proč bychom měli vlastně zelí kvasit. Náš jídelníček by měl obsahovat převážně lokální a sezónní potraviny, a proto je třeba zeleninu a ovoce, které sklízíme hlavně na podzim, zakonzervovat, a u zelí se jednoznačně nabízí forma kvašení.

Tím, že necháte projít zelí procesem kvašení, zajistíte vznik kyseliny mléčné a spolu s ní i některých bakterií mléčného kvašení, například rodu Lactobacillus, Leuconostoc... Kyselina mléčná v tomto případě zelí dodává kyselost a bakterie mléčného kvašení jsou zase dobré probiotikum pro střeva.

Zelí má svou typickou chuť, která je zapříčiněna látkami, které se nazývají glukosinoláty neboli hořčičné oleje. Jsou to látky, které mají rostlinu (zelí) chránit, ale ukazuje se, že jsou velkým přínosem i pro lidi. Mohou snižovat vznik rakoviny, působí antioxidačně, podporují imunitu a do jisté míry mohou působit i antibioticky.

Přírodní vitaminová bomba

A jaké přináší konzumace kysaného zelí nutriční výhody? Vzhledem k tomu, že jde o zeleninu, je nejprve třeba zmínit obsah vlákniny: je jí přibližně 3–4 gramy na 100 gramů zelí. Díky vláknině ve stravě se zpomaluje uvolňování glukózy do krve, vláknina de facto pomáhá zajistit její rovnováhu v těle. Další důležitou funkcí je její „role“ hrubého kartáče ve střevech. Dostatek vlákniny v jídelníčku nám také dodává pocit sytosti.

Kysané zelí je „vitaminová bomba“, kterou v podzimních a zimních měsících potřebujeme. Najdeme v něm především vitamin C (47 mg/100 g), vitamin E, kyselinu listovou a některé vitaminy skupiny B. Z minerálních látek je to především zinek, vápník, draslík a hořčík.

Ať už se ovšem zelí rozhodnete připravit jakkoliv, podusíte ho coby přílohu, nebo necháte syrové v salátu, vždy bude zdraví prospěšné. Tento benefit mu nic nevezme…  

Blanka Klvaňová je nutriční terapeutka, absolventka bakalářského studia oboru Nutriční terapeut (MUNI) a navazujícího magisterského studia Bezpečnost a kvalita potravin na Fakultě veterinární hygieny a ekologie Veterinární univerzity Brno. Blanka miluje jídlo a kvalitní potraviny považuje za základ každého nutričně vyváženého jídelníčku.

 

Tip na výlet

Tentokrát se společně vydáme na Frýdecko-Místecko. Věděli jste, že se Frýdku přezdívalo „slezské Lurdy“ a patřil k nejznámějším poutním místům ve Slezsku? Velkolepou pozdně barokní baziliku minor Navštívení Panny Marie se dvěma věžemi ostatně můžete navštívit dodnes, stojí na mírném návrší naproti Zámeckému náměstí ve Frýdku.

Určitě si pamatujete na článek, v němž jsme pro vás sepsali několik praktických tipů, jak podpořit zájem dětí o přírodu a zemědělství. Spojit zemědělství se zážitkem je jedna z možností. Co byste řekli Faunaparku na Štědrý den? Můžete udělat dobrý skutek, naplnit bříška zdejších zvířat a podpořit místní spolek. Hm?

 

Foto a zdroj: Kudy z nudy

 

Obrázek