krávy

Můžou krávy za metan ve vzduchu?

Skleníkové plyny v ovzduší. Téma, které v posledních letech hýbe světem. Podle studií se jejich množství zvyšuje. Co za tím ale stojí? Auta, lidi, výfukové plyny, elektrárny, fosilní paliva. Názorů je mnoho. Někteří vše dávají za vinu zvířatům, konkrétně tomu, že lidově řečeno, prdí. Jak to tedy vlastně je?

Josef Kubiš je vystudovaný agronom. Zemědělstvím se zabývá už od dětství, kdy se narodil do rodiny hospodáře. Ve šlépějích svojí rodiny se rozhodl pokračovat, protože ho každodenní práce v přírodě a se zvířaty bavila. Po střední zemědělské škole šel na vojnu, a když se vrátil, pracoval v kontrolním a zkušebním zemědělském ústavu, přičemž si dostudoval i vysokou školu. Dnes je ředitelem jedné z největších agronomických společností AGRO Jesenice, ve které pracuje už pětačtyřicet let.

Skleníkové plyny jako hrozba budoucnosti. Může za ně zemědělství?

Svůj podnik Kubiš dobře zná, jak by taky ne, když do něj v roce 1978 nastoupil jako hlavní agronom a od devadesátých let je jeho ředitelem. A protože se obor, stejně jako celý svět, rychle posouvá kupředu a modernizuje, tak se i on sám snaží každým dnem dovzdělávat. Jeho výhodou jsou letité zkušenosti a vhled. Nedávno své znalosti využil, když se rozhodl zaměřit na problematiku skleníkových plynů v zemědělství. Téma, které v posledních letech rezonuje čím dál tím více.

„Nejprve je třeba říct, že to funguje tak, že skleníkové plyny, které se rozkladem biomasy uvolňují, si předtím berou rostliny z ovzduší. Zemědělství samo o sobě tedy žádné skleníkové plyny nevytváří,“ začíná popisovat Kubiš. Celé to funguje na základě jednoduchého uhlíkového cyklu, který v přírodě vytváří koloběh, v němž se uhlík neustále točí. Podobně jako voda v malém a velkém vodním cyklu na Zemi.

Rostlinná a živočišná výroba fungují v souhře. „Rostlina si vezme oxid uhličitý, pomocí kyslíku a uhlíku ve spolupráci se slunečními paprsky vytvoří uhlovodíky, tudíž to je v podstatě zabudovaná sluneční energie,“ vysvětluje Kubiš. Zemědělství tvoří biomasu, která rozložením uvolňuje skleníkové plyny, jež si ale rostliny vzaly z ovzduší.

Celý proces ještě přirovnává k lidské konzumaci. „To je, jako když člověk sní třeba knedlík. Po snězení se všechno rozloží zpátky na vodu a oxid uhličitý. Energii, kterou oběd dává, člověk využije ke svému životu a oxid uhličitý se vrací zase zpět do ovzduší.“

Jsou krávy zdrojem metanu ve vzduchu?

A jak je to s krávami, které údajně produkují metan? Je to tak. Krávy metan, stejně jako většina ostatních živých tvorů, opravdu produkují. Krávy prdí. Není to nic neobvyklého, koneckonců, to děláme i my jako lidé. Je pravdou, že trávením u skotu vzniká metan, což je silný skleníkový plyn. Zatímco ale zbarvení krav bývá někdy černobílé, tak jejich spojení s metanem a znečištěním ovzduší skleníkovými plyny černobílé není a nejde takto zjednodušit. Je třeba zohlednit více věcí, například poločas rozpadu plynu. Ten je u metanu tři roky.

„Metan se všechen rozloží zhruba za dvanáct let. Pokud je tedy pořád stejný počet krav, tak je stále stejné množství metanu. Skot žádný nový netvoří a ten starý se rozkládá,“ popisuje Kubiš. Zároveň je potřeba říct, že dobytek není jediným zdrojem skleníkových plynů, na vině jsou také například fosilní paliva nebo výfukové plyny.

Od roku 1990 se snížilo množství skotu v Česku o 60 procent. Ve světovém měřítku se počty skotu zásadně nemění. Kdyby tedy krávy opravdu byly hlavním hybatelem, který ovlivňuje množství metanu ve vzduchu, pak by v současnosti mělo být v Česku o 60 procent metanu méně, což ale realitě neodpovídá.

Zaujalo vás tohle téma? Diskutujte o něm. Na sociálních sítích nebo naživo! Budeme rádi, když ho budete sdílet společně s námi.

Související články

  • udržitelnost

Roztříštěnost vlastnictví půdy v České republice vytvořila prostor pro překupníky zemědělských ploch. Stalo se vám někdy, že jste ve schránce našli papír s „lákavou“ nabídkou, ve které vám kdosi nabízel, že koupí vašich pár hektarů a zbaví vás tak břemene? Tak to si vás našli právě zmínění překupníci. Často se jim podaří pozemky odkoupit na základě neznalosti lidí. Schovávají se totiž za líbivé názvy, ve kterých se nebojí použít ani slovo „farma“.

  • potraviny
  • udržitelnost

Víte, co jíte? České, nebo zahraniční potraviny? Možná vás dosud nenapadlo nad tím přemýšlet a původ produktů vás moc nezajímá. Potraviny zblízka přitom mají spoustu benefitů a mnoho z nich si možná ani neuvědomujete. Přečtěte si, které to jsou.

  • udržitelnost

Mohlo by to začínat jako pěkná hádanka. Kdo je podle vás největší škůdce českých polí? Vsaďte se, že co člověk, to dostanete jiný názor.