novotna

Ženy v zemědělství jsou raritou. Často ale mají nezastupitelnou roli

Když se řekne zdravotní sestra, pravděpodobně si představíte ženu. Stejně tak pokud slyšíte o zemědělci, nejspíš vám na mysl vyskočí obrázek muže. Zemědělství je vnímané jako mužský obor. Poslední dobou se do něho ale dostává čím dál více žen, které jsou na svých pozicích nenahraditelné. Jednou z nich je i Jana Novotná, která se pro práci v zemědělství rozhodla hned po dokončení vysoké školy. Dnes je v oboru už deset let.

Dalo by se říct, že práce v zemědělství je pro Janu Novotnou zčásti náhoda a zčásti osud. Sama neví, jestli ji k přihlášce na vysokou školu zemědělskou táhlo dětství strávené na vesnici, kde měla její rodina malé hospodářství, to, že maminka také pracuje v zemědělství, nebo čistě fakt, že po gymnáziu, kde se zaměřovala na biologii, chemii a přírodní vědy, nevěděla, kam dál.

„Když jsem si vybírala vysokou školu, sáhla jsem po MENDELU v Brně. Vybrala jsem si agrobyznys, což je obor zaměřením vhodný více pro holky. Učili jsme se tam něco z rostlinné i živočišné výroby a zároveň základy ekonomiky,“ popisuje Novotná svá vysokoškolská léta. V roce 2013 po studiích nastoupila do AGRO Měřín. Od té doby se ve firmě drží.

Kariérní vzestup

„Jsem tu už téměř deset let. Ale samozřejmě jsem nešla hned na vedoucí pozici. Začínala jsem na míchárně krmných směsí, kde jsem dělala jednoduchou administrativu. Dokonce jsem i vydávala obědy manuálním pracovníkům,“ vysvětluje inženýrka svoje pracovní začátky. Vyzkoušela si téměř všechno, což dnes hodnotí jako velké plus. Vybudovala si díky tomu větší respekt k práci ostatních, ale i sama k sobě. Dokáže lépe předvídat, kolik toho její zaměstnanci zvládnou a za jak dlouhou dobu, díky čemuž dokáže efektivně rozdělit práci.

Svou pílí v průběhu let stoupala po kariérním žebříku vzhůru a dnes je vedoucí rostlinné výroby. A co ji na práci baví nejvíce? Živost, variabilita a nepředvídatelnost. „Hodně lidí si myslí, že mě nemůže nic překvapit, protože sedím především za počítačem. Naopak. Práce v zemědělství se v určitém ohledu dá jen těžko plánovat dopředu,“ říká Novotná.

Obrázek
Jana Novotná pracuje v zemědělství už téměř deset let.
Jana Novotná pracuje v zemědělství už téměř deset let. 

Při práci jste stále ve střehu

Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, vše je propojené a tvoří koloběh. Počasí ovlivňuje práci na poli, práce na poli má vliv na množství práce v kanceláři. A proto má i vedoucí rostlinné výroby denní program pestrý a každý den trochu jiný. Monotónnost a předem určený rozvrh v zemědělství rozhodně nejsou součástí slovníku. Člověk musí být neustále ve střehu.

„S povýšením přišlo i více zodpovědnosti, se kterou se musím vyrovnat. Když pracujete s penězi a zároveň je tam lidský faktor, tak jste vždycky na tenkém ledě,“ vysvětluje. Denně musí operovat s částkami, které dosahují statisíců, věřit nejen sobě, ale také svým zaměstnancům. Kdykoliv se může něco pokazit – malá chyba traktoristy může stát firmu i desítky tisíc. Veškerá zodpovědnost za škody ale padá na hlavu vedoucí.

Je zemědělství mužský svět?

Pracovní doba v takových případech nemá pevné hranice. „Určitě není tajemstvím, že zemědělství je časově náročné. Často pracuji od rána do večera. Někdy je potřeba přijít i ve svátky, soboty nebo neděle,“ zmiňuje vedoucí rostlinné výroby a zamýšlí se nad tím, že právě časová náročnost a potřeba flexibility je důvod, proč obor více táhne muže než ženy. Sama si momentálně nedovede představit, že by například skloubila případné mateřství s prací. Možná proto je zemědělství stále víc světem mužů.

„Zrovna u nás jsme ale taková rarita. Sedíme spolu tři ženy v kanceláři. Já s účetní a mzdovou účetní. Když k nám přijedou třeba obchodní partneři, tak se hrozně diví. Podle jejich reakcí je to opravdu až nečekaný úkaz,“ usmívá se Novotná.

Letošní cíle? Sehnat zaměstnance a vyznat se v dotacích

Téměř denně dává dohromady věci, kterými podporuje zemědělství. Je velmi pečlivá, a proto je jedním z jejích cílů mít ve všem pořádek. „Výzvou bude přijmout veškeré dotační podmínky, které se letos formují, a my bychom je měli plnit. Je toho hodně, takže to člověka udržuje stále v pohybu,“ popisuje. Za pohyb je ale ráda. Ve volném čase se totiž nejraději věnuje sportu.

V AGRO Měřín ji letos čeká desetileté výročí. Dělat si velké a dlouhodobé plány už se odnaučila. Momentálně se ale určitě nikam nechystá. Pozice, díky které ji její okolí často vnímá jako růži mezi trním, jí vyhovuje a do budoucna jenom doufá, že v jejím oboru bude kolegyň stále přibývat.

Zaujalo vás tohle téma? Diskutujte o něm. Na sociálních sítích nebo naživo! Budeme rádi, když ho budete sdílet společně s námi.

Související články

  • osobnosti

Kudy zemědělec chodí, tam pole plodí. Přísloví, ze kterého asi jasně cítíte, že se úroda bez lidí, kteří hospodaří, neobejde. Kde ale kvalitní zemědělce najít v době, kdy se většina mladých lidí orientuje na zisk a stálou pracovní dobu? Dvaašedesátiletý agronom Luděk Rezničenko měl štěstí, našel za sebe o čtyřicet let mladšího nástupce, který se nebojí prosadit svůj názor. Bojovat za pokrok svého oboru směrem k lepšímu a hlavní věcí, která ho pohání, je láska k přírodě.

  • osobnosti

Zemědělství má v krvi, věnuje se mu celý život. Tím se v dnešní době může pochlubit jen málokdo. „Pokud vás ale práce baví a děláte ji s láskou, tak to jde,“ říká. Josef Kubiš je ředitelem AGRO Jesenice u Prahy. V mládí se chtěl stát elektrotechnikem, životní osud ho ale zavál jiným směrem. Rozhodně toho nelituje. Na jeho práci se mu nejvíc líbí, že je pořád na vzduchu a neustále se vyvíjí. „Je to práce v přírodě a udržuje člověka v neustálém učení. Protože v zemědělství se pořád něco mění,“ popisuje.

  • osobnosti

Dotace na půdu, ekologická produkce a nakládání s životním prostředím, dostatek potravin a jejich kvalita. Zdá se, že české zemědělství je plné samých složitých témat. Ale každé z nich se dotýká života každého z nás a všude kolem sebe vidíme jeho důsledky. Na ty nejpalčivější otázky jsme se ptali předsedy Zemědělského svazu České republiky Martina Pýchy. Ukazuje se totiž, že řešení a nápady už existují, jen se do nich pustit. S čím se bude české zemědělství nejvíc potýkat? Jaké to bude mít důsledky na to, co se bude prodávat v obchodech?