Pečení začíná u másla. Jak v obchodě poznat to kvalitní?
Advent je v plném proudu a vánoční atmosféra dýchá ze všech stran. Venkovní teploty už dlouho připomínají, že plavková sezona dávno skončila. O to víc se člověk těší na hřejivé teplo domova provoněné vánočním cukrovím. Pečení je česká tradice, která k zimě neodmyslitelně patří. Téměř nikoho tak nemine nakupování nezbytných surovin. Jednou z nejdůležitějších je máslo. Jak ale v regálech obchodů zjistit, které je to kvalitní?
Jsou to, co jedí. Prasata musí mít kvalitní a vyváženou stravu stejně jako lidé
Pamatujete? Oběd u babičky. Na talíři se kouří z ne moc zdravé, ale tolik dobré kombinace vepřo-knedlo-zelo. Vepřové maso neodmyslitelně patří k tradiční české kuchyni. Aby opravdu chutnalo a bylo kvalitní, musí být prase dobře živené a mít tu správnou péči. Mimochodem, věděli jste, že s měnícími se trendy ve stravování musí zemědělci měnit způsob výkrmu prasat?
Proč k sobě svatomartinské víno a husa nepatří?
Začátek listopadu, svátek svatého Martina, který na bílém koni přiveze sníh, při dlouhých večerech se pak otevře svatomartinské víno a s chutí se zakousnete do husy se zelím a knedlíkem. To zní jako plán na idylický listopadový večer. Sníh už s Martinem dlouho nepřijel. Oproti tomu pohárek mladého vína a nálož husy by se dala označit za tradiční večeři. Už se vám možná sbíhají sliny.
Původ, stáří a krmení jsou základem skvělé zvěřiny. Jak ji poznat?
Možná to máte tučně vyznačené v kalendáři. A pokud jste opravdovými milovníky zvěřiny, nikam si to ani značit nemusíte. K podzimu zkrátka neodmyslitelně patří zvěřinové hody. Výpečky z čerstvého divočáka, zvěřinový guláš nebo paštika z jeleního masa a další pochoutky. Už se vám sbíhají sliny? Víte ale, jak poznáte kvalitní zvěřinu a odkud se vůbec na české talíře dostává?
Bez osvícených odběratelů se české potraviny neprosadí, ukazuje oblíbená restaurace
Jedna věc je vypěstovat kvalitní ovoce a zeleninu nebo zajistit, aby maso pocházelo jen ze zvířat, která byla dobře živená a žila v příjemných podmínkách. O tom už jste nejen tady určitě četli. Jiná věc ale je, aby bylo dost takových, kteří budou těmto potravinám dávat přednost před lacinými a někdy i nebezpečnými náhradami. Co obnáší mít restauraci, která právě na lokálních surovinách staví? Tady je příběh jedné z nich, restaurace a minipivovaru v Jelínkově vile ve Velkém Meziříčí.
Nesmysly v obchodech: Načervenání jablka je vada. Proč?
Neplýtvat, zbytečně nehnojit, všechno spotřebovat beze zbytku a odebírat hlavně to, co vzniklo a vyrostlo co nejblíž k domovu. Recept na udržitelnější a rozumnější život je snadný, ale my, lidé, si ho někdy až směšně komplikujeme a sami si házíme klacky pod nohy. Dobrým příkladem jsou třeba česká jablka v českých obchodech. Proč jich tam není víc, když máme pro jejich pěstování ideální podmínky? Třeba proto, že trend nesmyslných estetických kritérií se ze světa modelingu dávno přesunul i do potravinářství.
Výborné víno chce výborné hrozny. V Drnholci je vybírá nejpečlivější optika
Platí to všude možně, ale ve víně opravdu bez vytáček. Když má být sklenička bílého nebo červeného opravdovým požitkem, musí být na začátku procesu tvorby vína perfektní hrozny. Vinaři k tomu přistupují různě – dělají pečlivou probírku už ve vinici a později před tím, než jdou plody do lisu. K dokonalosti to vyladili v Novém vinařství v Drnholci. Jako jediní v Česku používají optický třídič hroznů, který bez milosti „sestřelí“ každou bobulku, která nevyhovuje.
Nejsme soběstační. Cenu vepřového určuje globální burza
Poslední rok se našimi peněženkami neprohání vítr, ale vichřice. Sotva jsme si začali zvykat na výrazné zdražení bydlení a stavebních materiálů, rozpoutala se nevídaná bouře na trhu s energiemi. A od té doby máme možnost pozorovat inflační „domino efekt“ napříč všemi myslitelnými výdaji. Vlna zdražování se logicky nevyhýbá ani základní položce každé domácnosti. Jídlu.
Jak vůbec poznat skutečně české maso v obchodech?
Tu situaci zná každý z nás. Ve schránce se nám týden co týden objevují letáky, jež nabízejí „farmářské“, „sousedské“, „regionální“ či „tuzemské“ potraviny – často ve skvělých akcích. Přitom mnoho z nich je českých skutečně jen v uvozovkách. A aby toho nebylo málo, když už se vytvoří nějaká oficiální, státem uznaná pečeť národní kvality, je rychle kopírována na první pohled podobnými razítky a motivy, za nimiž stojí jen čistý marketing.